Dřevěnice se chystají na tradiční turnaj
Už 31. července začíná 57. ročník tradičního antukového turnaje Volejbalová Dřevěnice. Na loňském ročníku přitom startovalo 300 družstev a podobná účast se očekává i letos.
Ono se sice občas říká, že všechny cesty vedou do Říma, ale není to tak docela pravda. Například ty volejbalové už po několik desetiletí mívají na začátku srpna docela jiný cíl - vesničku Dřevěnice. Ta je tradičním pořadatelem nepřehlédnutelné akce, jejíž letošní ročník už neodbytně ťuká na dveře. A tak není od věci vydat se na chvíli proti proudu času a položit si otázku, jak se vůbec narodil takovýto ojedinělý volejbalový festival?
„Byl tady dobrý dorostenecký mančaft, pak se toho ale ujali čtyři naši veteráni, kteří si tuhle akci vymysleli: Josef Kraus, Jiří Sůva, Jiří Šimánek a Jiří Štál.“
Připomíná jeden z organizátorů dřevěnického turnaje Václav Nidrle. On sám už také patří dlouhé roky do party místních nadšenců a bez problémů si tedy vybavuje, kdy začala být tahle akce opravdovou volejbalovou superudálostí.
„Dejme tomu v 70. letech, kdy už se začínalo na těch třech hracích dnech za účasti 300-350 družstev“, přibližuje historii turnaje Nidrle.
Malou vesničku s nějakými dvěma stovkami obyvatel najdete na mapě kousek od Jičína, ale každý volejbalový nadšenec tam spolehlivě trefí i bez mapy. A jak tedy vypadá takový ráj volejbalistů v Dřevěnici? To vám sice rádio ukázat neumí, ale Václav Nidrle zkusí alespoň napovědět:
„Deset antukových kurtů, dva pískové, pěkná klubovna a docela pěkné zázemí s občerstvením. V případě potřeby jezdíme na dva kurty do sousední dědiny, což je asi 1500 metrů.“
Samozřejmě si nelze odpustit otázku, zda někde ve světě existuje turnaj podobný tomu dřevěnickému.
„Od nás z okresu jezdí třeba mládežníci do Holandska, ale tam se to dělá na improvizovaných travnatých kurtech. To znamená, že tam natlučou kůly, natáhnou sítě a hraje se. Ale antuková soutěž podobného rozsahu si myslíme ve světě neexistuje“, popisuje Nidrle.
A tak se ani nelze divit tomu, že v létě vedou volejbalové cesty do Dřevěnice opravdu ze všech světových stran.
„Máme tady často extraligové Rakušáky, jezdí sem Němci, Poláci, také naši bývalí parťáci Slováci. Měli jsme v roce 1979 patronaci Mezinárodního olympijského výboru, což byla pro nás také velká čest“, vyjmenovává účastníky turnaje jeho organizátor Václav Nidrle.
Možná vás napadlo, zda by se mezi dvěma stovkami dřevěnických obyvatel povedlo vůbec najít někoho, kdo nemá rád volejbal.
„Já si myslím že možná jo, ale my o tom raději nevíme“, říká na závěr Nidrle.
V případě potřeby se takový dřevěnický nepřítel volejbalu může vydat na dovolenou někam hodně daleko. Ale soudě podle zkušeností z minulých let - ono je pravděpodobnější, že turnajem bude žít celá tahle pozoruhodná vesnička.
