Příměří v Černém moři Rusko bolet nebude. Uvolnění sankcí by bylo ‚injekcí‘ pro pokračování války
Černé moře bylo důležité od prvních minut plnohodnotné ruské invaze, postupem času se ale Ukrajincům podařilo ruskou Černomořskou flotilu ze západní části vytlačit a situace v oblasti se stabilizovala. Proto je také uzavření příměří v Černém moři jen minimálním ústupkem Ruska. Jeho lodě budou mít možnost plout dál, než si dnes dovolí, což v Bulharsku či Rumunsku budí obavy. Kromě toho si však Kreml od dohody slibuje i zrušení části sankcí.
Zatímco Bílý dům slaví uzavření dohody o příměří v Černém moři, kterou Donald Trump označuje jako „velký pokrok v otázce Ukrajiny“, v Kyjevu je nadšení spíše tlumené.
Neznalost, nebo zadání od Trumpa? Witkoff má vyjednat mír, přitom papouškuje ruskou pozici
Číst článek
Podle ukrajinského serveru Kyiv Independent totiž dohoda postrádá klíčové záruky, ať už jde o ochranu ukrajinských přístavů před ruskými útoky, nebo otevření blokovaného přístavu Mykolajiv.
Jeden z největších ukrajinských přístavů Rusko blokuje od roku 2022, při vývozu tak zemědělští producenti spoléhají jen na tři ukrajinské námořní přístavy, mezi kterými je Černomorsk nebo Oděsa, což pro ně znamená zvýšené náklady. Podle expertů oslovených ukrajinským serverem tak dohoda vyznívá spíš ve prospěch Moskvy.
Podle závěrů z dvanáctihodinového jednání mezi ruskými a americkými vyjednavači, které po schůzce v Rijádu zveřejnil Bílý dům, se obě strany dohodly na zajištění bezpečné plavby, eliminaci použití síly a zabránění využívat komerční plavidla v Černém moři pro vojenské účely. Spojené státy se na oplátku zavázaly, že Rusku pomohou obnovit přístup na světové trhy pro vývoz jeho zemědělských produktů a hnojiv, snížit náklady na pojištění lodí nebo rozšířit přístup k přístavům a do platebních systémů pro obchod se zemědělskými komoditami.
25:31
Trump jedná s Putinem i proto, že Spojené státy hledají spojence proti Číně, míní historik Hlaváček
Číst článek
„Tohle rozhodně není to, co Ukrajina potřebuje,“ říká Serhij Vovk, ředitel kyjevské poradenské společnosti Centrum pro dopravní strategie. „To, co nyní naléhavě potřebujeme, je ochrana přístavní infrastruktury před raketami a drony, ale v prohlášení Bílého domu o tom není ani slovo,“ říká pro Kyiv Independent, podle kterého Rusko od začátku invaze poškodilo nebo zničilo 385 zařízení přístavní infrastruktury.
Kreml navíc tvrdí, že příměří v Černém moři začne platit až ve chvíli, kdy budou zrušeny sankce proti ruským producentům a vývozcům hnojiv a potravin. Kromě toho ale Moskva požaduje také zrušení sankcí proti státní zemědělské bance Rosselchozbank a její návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT a chce také zrušit omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. Donald Trump přitom slibuje, že ruské požadavky na zmírnění sankcí „prověří“.
„Zásadní osvobození od sankcí by pro klopýtající ruskou ekonomiku bylo povzbuzující injekcí – Putinovi by to usnadnilo pokračovat v pozemní válce, kterou odmítá ukončit,“ varuje odborník think-tanku Atlantic Council a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John Herbst. Pokud tedy Trump touží po nastolení míru, musí podle něj změnit taktiku a udělat to, co slíbil na počátku svého druhého funkčního období, tedy zasadit Kremlu tvrdou ránu.
Vytlačení Černomořské flotily
Pro Ukrajinu, která po schůzce s americkými vyjednavači v saúdskoarabské Džiddě doufala v plnohodnotné třicetidenní příměří, je tak současný vývoj zklamáním. Ruský agresor se snaží klid zbraní na pozemní frontové linii co nejvíce oddálit a dohoda o příměří v Černém moři je jen slabou útěchou.
Putinův nástroj pro obcházení sankcí se ocitá pod drobnohledem Západu. Co je ruská stínová flotila?
Číst článek
„Rusové vědí, že musí Američanům ukázat vůli. Říct ‚ano, ale…‘. A tohle je přesně to ‚ale‘. Je to cesta nejmenšího odporu, kde to Rusko bude nejméně bolet. Pokud si vybereme ze tří možností pozemní, letecké a námořní války, nejmíň to Rusy bude bolet v námořní části, protože námořní kapacita není pro vývoj konfliktu na Ukrajině tak zásadní a je ve skrze zanedbatelná,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Zatímco dnes je situace na moři pro konflikt „zanedbatelná“, na počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byla situace jiná. Během prvního roku války ovládali Černé moře Rusové, postupem času se ale Ukrajincům podařilo převzít iniciativu. Za pomoci dronů a raket dokázali vytlačit ruské síly ze západní části moře, což je považováno za jeden z nejvýraznějších vojenských úspěchů Kyjeva v rusko-ukrajinské válce.
Symbolem tohoto úspěchu se už v roce 2022 stalo potopení ruského vlajkového křižníku Moskva, největší ruské nebo sovětské válečné lodi, která byla od druhé světové války potopena. Zničení křižníku Moskva znamenalo pro Putinovo námořnictvo velkou ránu, následovaly ale další. Podle britského listu The Independent Rusko během války přišlo o 30 až 40 procent plavidel a zbytek Moskva ukryla v ruských černomořských přístavech, jako je Novorossijsk.
USA nestáhnou protiruské sankce do konce války, ujišťuje ministr zahraničí Rubio evropské spojence
Číst článek
Během druhého roku války tak Ukrajinci podle Břízy „bitvu o Černé moře doslova a do písmene ovládli“. To jim také umožnilo zřídit vlastní námořní koridor, kudy přepravují obilí a další zemědělské produkty. Díky této trase, která vede podél pobřeží dál do rumunských teritoriálních vod a do Turecka, byla Ukrajina schopna navýšit svůj zemědělský export a pro ukrajinskou ekonomiku to znamenalo důležité záchranné lano, píše Kyiv Independent.
„Ukrajina si bez výraznější cizí pomoci dokázala uhájit obilný koridor, klobouk dolů. Ve druhém roce totiž došlo k vítězství Ukrajiny, která dokázala vytlačit ruskou Černomořskou flotilu. Je to paradox, ale ruská Černomořská flotila měla po staletí hlavní přístav a kotviště v Sevastopolu, a ačkoliv je nyní k Rusku připojen Krym, Sevastopol skoro zeje prázdnotou. Dnes není hlavní přístav Černomořské flotily Sevastopol, ale Novorossijsk. Je paradoxní a pro Rusko perverzní, že Ukrajinci dokázali Černomořskou flotilu vytlačit ze západní části Černého moře,“ popisuje Bříza.
Od té doby je podle něj situace v Černém moři stabilizovaná. Pro rusko-ukrajinský konflikt, který je spíše pozemní válkou, tak otázka příměří v Černém moři není tak zásadní jako dřív a ani jedna ze stran nemá v oblasti zásadnější převahu.
„Je to nejméně důležitá složka a nejméně konfliktní či kontroverzní pro uzavření příměří,“ říká bezpečnostní analytik s tím, že ruská Černomořská flotila je dnes marginalizovaná a relativně pasivní. To platí až na výjimky, z některých plavidel Černomořské flotily jsou totiž odpalovány určité typy raket na Ukrajinu, dojednané příměří na moři ale „pro Rusko není bolestivé“.
Volnější prostor pro Rusko
Podle odborníka na mezinárodní vztahy tak dohoda o příměří bude de facto uznáním statu quo, který v Černém moři v současnosti panuje. Z příměří bude Ukrajina zároveň „částečně profitovat“, protože se plavba do ukrajinských přístavů stane o něco bezpečnější a zároveň ekonomicky přijatelnější.
Jak se žije v okupovaných částech Ukrajiny? Bez ruského pasu lékař nemocného neošetří
Číst článek
„Pokud by to opravdu bylo dodržováno a doslova a do písmene závazné, klesne i riziko toho, že lodě, které plavou pod cizí vlajkou do ukrajinských přístavů pro obilí nebo suroviny, budou zasaženy. Víme dobře, že do Černého moře se dnes všichni bojí plout, protože žádná pojišťovna nechce tyto lodě a náklad pojistit. Je to neuvěřitelně drahé a nebezpečí je tak velké, že to pojišťovny odmítají,“ poukazuje Bříza.
Jisté výhrady vůči dohodě o příměří v Černém moři však nezaznívají jen z Ukrajiny, ale také dalších černomořských států. Například v Bulharsku nebo Rumunsku se podle listu Financial Times ozývají obavy, že se vlivem dohody o příměří může rozšířit operační prostor ruského námořnictva v Černém moři, což by mohlo ohrozit bezpečnost. Podle Břízy ale hrozba takto jednoznačná není.
7:32
Představitelé USA uznávají ruské požadavky, i když jsou v rozporu s mezinárodním právem, říká Smetana
Číst článek
„Pravdou je, že by se operační rádius těchto lodí zvětšil, protože by nehrozily útoky za pomoci nově vyvinutých ukrajinských dronů proti ruské Černomořské flotile. Ale ve chvíli, kdy by Rusové příměří dodržovali a z lodí by nemohli střílet, nebezpečí by dramaticky větší nebylo. Ale souhlasím s tím, že by v případě příměří ruské lodě mohly plout dál, než si dnes dovolí, ať už z hlediska hlídkování, patrolování nebo průzkumu,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„V návaznosti tedy souhlasím s tím, že Rusko bude mít v Černém moři volnější prostor, Ukrajina ale zároveň bude mít bezpečnější plavbu,“ dodává bezpečnostní analytik.
Ředitel kyjevské poradenské společnosti Centrum pro dopravní strategie Vovk sdílí podobné obavy jako černomořské státy NATO. Zmiňuje například společné úsilí těchto zemí při likvidaci min, které v Černém moři zůstaly po bojích rusko-ukrajinské války.
„Pokud se ruské námořnictvo vrátí do Sevastopolu na Krym, bude to znamenat mnoho rizik týkajících se například společné protiminové iniciativy, kdy se ve spolupráci s Bulharskem, Tureckem a Rumunskem snažíme odminovat naše námořní cesty,“ upozorňuje Vovk, podle kterého by tyto země měly být do probíhajících rozhovorů také zahrnuty.
