Někdy se může zdát, že kdo nežije na sociálních sítích, jako by neexistoval. Sportovci nejsou v tomto ohledu výjimkou - třeba facebook, nebo twitter používá většina z nich. Běžci vytrvalci dokonce vyhledávají klid v lese, ale pak se s kamarády spojí díky sociálním sítím.

9:34 2. listopadu 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Možná si vzpomenete na ten komiksový strip, který srovnával běhání v roce 1994 s tím současným.

Tenkrát se běžec rozcvičil, pak funěl v lese a po návratu se napil a opláchl.

Teď si nejdřív vybere hudbu do uší, při tréninku pořídí selfie a po návratu napíše status na sociální sítě.

Jeden ze špičkových českých vytrvalců - Vít Pavlišta o sobě, ačkoliv je mu 29 let, tvrdí.

„Spíš jsem asi staromódní běžec, protože si vezmu kecky a jdu běhat. Někdy si k tomu pustím hudbu, aby mi to líp utíkalo, ale to je tak všechno.“

Samozřejmě, ten vtípek nemusí být 100% pravdivý. Na druhou stranu mi čas od času facebooku také ukazuje, kde mí kamarádi běhali, kolik toho zdolali a jak jim při tom bylo. A sám to také občas udělám. Ne tak jedna z ještě lepších běžkyň, Tereza Chlupová.

„Já teda statusy po běhu nedávám, ale je spousta lidí, u kterých to vidím. Mě motivuje, když si pustím facebook a podívám se, že byli tři kamarádi běhat a každý uběhl 15 kilometrů. Tak jdu taky, když se oni neflákali, tak se taky nemůžu flákat,“ usmívá se Chlupová.

A ještě k něčemu jsou různé aplikace typu Strava, Sports Tracker, Endomondo a jim podobné.

Stejně tak, jako internetové stránky. Dá se totiž díky nim vést asi nejpřesnější možný přehled o tom, jak si člověk vedl. A jestli se zlepšuje. Podobně to dělá bratr Terezy Chlupové, Tomáš.

„Vedu si tréninkový deník na běhej.com. Je to dobrý, protože se pak můžu podívat, jak jsem trénoval, kdy jsem se zranil, nebo kdy jsem zrychloval. Celkově si udělám obraz o tréninku a pak se můžu zlepšovat,“ potvrzuje Tomáš Chlup.

Ale tady stojí za zmínku jedno upřesnění. Vrcholoví sportovci patřící mezi absolutní světovou špičku budou asi navěky spoléhat na trenérovy stopky.

Kromě toho, že by jim GPS prostředky jen krásně obkreslily ovál stadiónu. Jako třeba překážkářce Zuzaně Hejnové.

„Nevyužívám to a byla by to nuda. Protože v terénu běháme jenom na podzim, jinak jsme na stadionu. Pro nás jsou výběhy nutné zlo a nemáme ambice se v tomto směru zlepšovat,“ říkala po skypu Zuzana Hejnová.

A proč zrovna po něm? To se dozvíte v další části na téma „sportovci a sociální sítě.

Tomáš Kohout, Vojtěch Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít