Sportu se aktivně věnuje jen třetina dětí, finančně přitom není tak náročný
V České republice narůstá počet obézních dětí. Hlavní příčinou je, že sportuje pouze třetina populace. Mezi rodiči, kteří své děti ke sportu nevedou, se traduje, že sportování potomka by velmi zatížilo rodinný rozpočet. Průzkum zveřejněný tento týden ale prokázal, že tomu tak není.
„Když se na to podíváte zblízka, sport dítěte vás stojí asi tolik, kolik provoláte nebo projíte v restauracích. Je to otázka pro každého rodiče, kam investuje peníze. Druhou zásadní věcí je časová náročnost, která zhruba třetinu rodičů děsí,“ říká Aleš Pospíšil z Poštovní spořitelny, která byla zadavatelem průzkumu.
Z něj vyplývá, že až devadesát procent rodičů by své děti na nějaký ten sport dali, ale pouze třetina to opravdu udělá. Nečastějším důvodem proč děti nesportují, rodiče uvádí, že by to pro ně znamenalo neúnosnou časovou náročnost při doprovázení jejich potomků na tréninky, zápasy, závody či turnaje.
Rodiče často odrazuje od toho, aby daly děti na sport, mýtus o jeho finanční náročnosti
„Rodiče si musí uvědomit, že neinvestují svůj čas, ale že investují do zdravého stylu života dítěte. Když ho pak dítě bude dodržovat celý život, zredukuje svoje možné zdravotní problémy. Navíc když sportujete, prospějete nejen dítěti, ale i sobě,“ argumentuje Aleš Pospíšil.
A jak je to tedy s tou finanční náročností? Z průzkumu vyplývá, že mezi veřejností je za nejdražší sport považován lední hokej, za nejlevnější pak plavání. Realita je trochu jiná. Lední hokej je dokonce počítám mezi levnější sporty, zejména v prvopočátku sportování dítěte, kdy oddíly většinou výstroj a výzbroj sportuchtivým capartům zapůjčí.
Tabulce nejdražších sportů vévodí lyžařské disciplíny. Na opačném pólu pak najdeme nikoli plavání, které je díky vysokým oddílovým příspěvkům kvůli pronájmu bazénů počítáno mezi dražší sporty, ale volejbal následovaný úpolovými sporty a nejoblíbenějším fotbalem. V průměru zatíží sportující dítě rodinný rozpočet šesti tisíci a čtyřmi sty korunami ročně.
„Důležitý je i ten fakt, že polovina dětí si sama volí sport, který chce dělat. Je na rodičích, aby dokázali ukázat dítěti několik možností na výběr – a nechali ho rozhodnout, čemu se chce věnovat.“
A tady je možná největší zádrhel finanční náročnosti sportujícího dítěte. Než si totiž vybere sport, který by mu vyhovoval, vyzkouší jich hned několik. Rodiče tak během krátké doby vybaví své dítko zbytečně výbavou na několik sportů.
