Kvůli Davisově poháru v Českém rozhlase otáčeli posluchači auta na dálnicích
Že úspěch spojuje napříč generacemi, se mohli přesvědčit všichni ti, kteří v posledních dvou dnech zavítali do prostorů Českého rozhlasu. Právě zde totiž mohli vidět originál Davisova poháru, který letos na domácí půdě vybojoval tenisový tým nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila. A nechyběly přitom ani ryze sportovní emoce.
Školní výlet z gymnázia v Dejvické, babičky o holích a mnozí a mnozí další. Zkrátka hodně pestrý průřez nejenom tenisovou společností se přišel na Vinohradskou ulici podívat během dvou dnů na slavný pohár. Jedni vzpomínali na dobu Ivana Lendla, jiní zase hleděli směrem ke své vlastní budoucnosti.
„Jak prohrál Tomáš Berdych, tak už jsem si myslel, že je to ztracené, ale Štěpánek to potom ‚dal‘, takže jsem byl strašně rád.“ Radost byla evidentní i z jiných než tohoto desetiletého klučiny a nemuseli přitom návštěvníci ani příliš po vzoru Radka Štěpánka pumpovat rukou či skákat do vzduchu jako splašený koník.
Kdo by nechtěl být aspoň na chvíli součástí podobného sportovního úspěchu a jaksi si na něj nejen pomyslně sáhnout. „Jeden pokus o to tady byl. Samozřejmě pánové ho okamžitě zastavili,“ popisuje šéf bezpečnosti Českého rozhlasu Vladimír Karásek euforii jednoho z návštěvníků, kterému museli dva strážící sympatičtí hoši vysvětlit to, co se vysvětluje už malým dětem v hračkářství. Tedy, dívej se očima.
Těžko ale někomu něco vyčítat. Pocit sounáležitosti s výrazným sportovním úspěchem je u nás vždy větší než rozum.
„Slyšel jsem, že jsou tu z Ostravy. Pán z Přerova slyšel na dálnici hlášení, že tady máme Davis Cup, otočil se a vrátil se zpátky, aby se na něj podíval,“ popisuje Karásek, jak Davis Cup v Českém rozhlase měnil z hodiny na hodinu plány mnoha lidí u nás.
Tak doufejme, že i za rok už bude moci Zelená vlna dopředu hlásit o kolonách směrem na pražské Vinohrady, kde se opět po roce budou moci fanoušci těšit se slavnou tenisovou trofejí.