Operace nádoru byla pro Záhrobskou mezníkem, začala novou vlastní cestu
Slova o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré, bývají často planou útěchou. Jenže příběh lyžařky Šárky Záhrobské potvrzuje, že se v nich může skrývat velká pravda. Loni v létě bojovala lyžařka o život a musela kvůli nezhoubnému nádoru podstoupit operaci hlavy. Záhrobská teď těžké chvíle paradoxně považuje za zážitek, který jí pomohl.
Zní to trochu cynicky, ale nešlo si toho nevšimnout a po úspěšném vystoupení ve slalomu na mistrovství světa to řekla i sama Šárka Záhrobská. Operace byla v jejím nejen sportovním životě významným okamžikem.
„Začala jsem načisto, už když jsem odešla nebo se probrala z té nemocnice. Tím, že jsem se probrala, jsem se rozhodla, že hodně věcí změním. Ani ne tahle sezóna ale ta operace a stav na ARO pro mě byly odrazovým můstkem do mojí vlastní nové cesty,“ vysvětluje česká lyžařka.
Sama ještě posílila nadhled, se kterým se postupně naučila k závodění a výsledkům přistupovat. A jiným metrem teď pochopitelně měříme Šárce Záhrobské také my, kteří máme za úkol její kariéru reflektovat.
Zdravotní problém z loňského léta všechno převrátil naruby a pročistil vzduch. Sportovní život Šárky Záhrobské dostal nový kontext.
„Bylo to, jako když se dočte jedna kniha a otevřela se nová, která se píše. Celkově byly na Šárku zvenku kladeny větší nároky. Asi se očekávaly mnohem větší výsledky, protože je nejlepší lyžařka v Česku, tak proč nemít nejlepší výsledky. A ten tlak měl vliv na celý tým,“ nabízí část svého pohledu na situaci fyzioterapeutka české závodnice Lucie Sluková.
„A asi do toho zasahovaly i mediální roztržky s jejím otcem, o kterých tedy nevím vůbec nic, protože v tu dobu jsem se Šárkou ještě nebyla. Myslím, že tohle všechno mělo vliv na celý ten tým. Atmosféra byla samozřejmě mnohem vypjatější a stresovější,“ dodává Sluková.
Ta je po celou sezónu Šárce Záhrobské nejbližším člověkem, protože s ní objíždí všechny závody a často kromě těla naslouchá i tomu, co se děje v lyžařčině duši.
Záhrobská teď může závodit nejen bez tlaku vnitřního, který se naučila potlačovat, ale i bez toho vnějšího, který mohla pociťovat poté, co se zhoršily její výsledky, když vsadila na svou vlastní cestu a přestala spolupracovat se svým otcem, který ji coby trenér dovedl ke třem medailím na světových šampionátech.
Teď začíná mluvit o medaili v Soči, ke které ji má dovést rakouský trenér Klaus Mayrhofer. To má tu výhodu, že i kdyby se tlaky a očekávání vrátily, on je z rakouské reprezentace zvyklý na mnohem větší, což se týmu Šárky Záhrobské může hodit.
A když s ním mluvíte, snadno získáte pocit, že ví, kudy vede cesta zpátky na vrchol.
„Myslím si, že v posledních letech na tom Šárka nebyla dobře fyzicky - a tím nechci nic říkat o předchozích trenérech. Ale je prostě potřeba mít čas na zlepšování kondice. A když při tréninku až příliš lyžujete, tak to prostě nejde. A to je, myslím, ten problém, v práci na fyzičce nebyl žádný systém, protože jinak by podle mě dosahovala mnohem lepších výsledků,“ říká trenér Mayrhofer.
Letos v létě snad bude mít první příležitost naordinovat zdravé Šárce Záhrobské kondiční přípravu podle svých představ. Což má pochopitelně i svou druhou stranu mince, nároky na lyžařčiny výsledky se znovu zvýší. Ale vysoké je zaručeně bude mít i ona sama, i když to pro ni už nikdy nebude tím nejzásadnějším.
