První českou sjezdovkou bylo před 128 lety dnešní Václavské náměstí
Je tomu přesně 128 let, kdy se dnešní Václavské náměstí stalo místem prvního pokusu o lyžování na českém území. Na tehdejším Koňském trhu vyzkoušel lyže propagátor sportu Josef Rössler-Ořovský. O několik let později lyže našly své využití v Krkonoších.
„Počátky jsou neodmyslitelně svázaná s Prahou, Josefem Rösslerem-Ořovským a s rokem 1887,“ vysvětluje ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec.
Velký propagátor sportu Josef Rössler Ořovský si totiž nechal z Norska poslat tehdy ještě neznámé ski a právě pátého ledna 1887 dorazila do domu v Jindřišské ulici zásilka ze severu. Jen celníkům na hranicích dělal balík těžkou hlavu.
Počátky lyžování na českém území osvětlil s ředitelem Krkonošského muzea v Jilemnici Janem Luštincem reportér ČRo Jakub Marek
„Protože nikdo nevěděl, co se to vlastně přes hranice přepravuje, označili to jako lakované zboží," říká ředitel muzea.
Tehdy 17letý Josef Rössler Ořovský tak s nadšením vytáhl z krabice lyže, které chtěl hned vyzkoušet. Společně s bratrem Karlem ale počkali, než se setmí, pak vyrazili na nebližší kopec. Došli k rozestavěnému Národnímu muzeu a sjezdem na Můstek se zapsali do dějin českého sportu jako první lyžaři.
Velkého rozmachu se ale v té době jízda na ski nedočkala. „Praha přeci jen nenabízí ideální podmínky a lyžování tam nebylo potřeba, bylo sportem. Po 5 letech, v roce 1892, bylo v Praze 12 organizovaných lyžařů,“ říká Jan Luštinec z Krkonošského muzea v Jilemnici.
V roce 1982 přivezl hrabě Jan Harrach lyže z výstavy v norské Kristianii, dnešním Oslu, pro své lesníky. A jakmile se ski dostaly do Krkonoš, začal jejich velký rozmach.
„Ty dovezené lyže byly velmi drahé, stály 11 zlatých, to byla velká částka. Vzápětí z příkazu lesní správy hraběte Harracha se začaly vyrábět lyže domácí provenience, které stály polovinu. 5 a půl zlatého byla také velká částka, ale naši předci si je vyráběli i sami,“ dodává Jan Luštinec k počátkům lyžování na českém území.
