„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům běženců nelegální vstup,“ prohlásil Kemal Kilicdaroglu.
„Jsem tu poprvé od zemětřesení poprvé. Staré arabské město je pryč. Tohle bylo naše tržiště, sem jsme jezdili nakupovat, co jsme potřebovali. Všechno je pryč. Všichni odešli,“ vypráví paní Nilay.
„Erdoğan v posledních prezidentských volbách, které sám zinscenoval v roce 2018, získal 52 procent, čili nyní poklesl o 3 procentní body,“ připomíná Tomáš Laně.
Šance na změnu slábne, průzkumy se „sekly“. Povede Turecko i v dalších letech neporazitelný Erdogan? Co to pro velký stát na rozhraní Evropy a Orientu znamená?
Druhé kolo prezidentské volby se v Turecku uskuteční vůbec poprvé od změny ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května.
Před provizorními volebními místnostmi v kontejnerech se tvoří dlouhé fronty. Jedním z hlavních témat politických kampaní bylo právě i ničivé zemětřesení, které zabilo přes padesát tisíc lidí.
I kdyby nakonec Erdogan neuspěl hned v prvním kole, dopadne podle všeho výrazně lépe, než očekávaly předvolební průzkumy, z nichž některé počítaly s vítězstvím Kiliçdaroglua už v prvním kole.
Po sečtení zhruba 90 procent hlasů klesl zisk stávajícího prezidenta Erdogana pod hranici, která by pro něj znamenala vítězství už v prvním kole. Obdobný výhled hlásí vládní i opoziční agentury.
Výsledky budou známé přibližně kolem nedělní osmé hodiny večerní. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, uskuteční se druhé kolo prezidentských voleb 28. května.
Turecko čeká napínavá neděle, v neděli se konají parlamentní i prezidentské volby. Po dvaceti letech u moci může prezident Recep Tayyip Erdoğan skončit v opozici.
Turci jdou v neděli k dvojím volbám, kromě parlamentních je čekají také prezidentské. Ve veřejném prostoru se to jen hemží přívlastky jako „nejdůležitější volby roku“ či „referendum o Erdoganovi“.
Turecká opozice byla v minulosti rozdrobená, což hrálo Erdoganovi do karet, nyní se ale za jednoho kandidáta postavila šestice stran, jejichž společným cílem je snaha o návrat parlamentního systému.
Nezletilý chlapec byl obviněn z urážky prezidenta ve skupině na komunikační síti WhatsApp. Prezidentskou kancelář na urážku upozornil jiný účastník konverzace.
Husajní Kurajší převzal vedení IS teprve loni v listopadu poté, co byl zabit abú Hasan Hášimí Kurajší, který vedl tuto teroristickou organizaci od loňského března.
Rusko má jen málo skutečných spojenců, jejich pomoc je navíc omezená. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz to rakouská expertka zmiňuje jako důvod, proč došlo k „normalizaci žoldnéřských aktivit“.
Ředitelka pro Severní Evropu think thanku Atlantic Council Anna Wieslanderová upozorňuje, že neshody kolem vstupu Švédska do NATO mohou poodhalit hlubší trhliny uvnitř aliance.
Finsko by se mohlo stát oficiálně členem NATO už příští týden. Na přijetí do Aliance čeká ještě Švédsko, jehož přijetí ještě neschválilo kromě Turecka ani Maďarsko.
Finsko a Švédsko požádaly o přijetí do NATO loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Maďarsko a Turecko byly do pondělí posledními členy bloku, které ještě vstup neratifikovaly.
Prezidenti spolu hovořili také o zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou a Erdogan apeloval na co nejrychlejší ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.
Erdogan si Švédy zatím vychutnává, chce protislužby a hraje na nacionalistickou notu. Fakt, že Švédsko bude jediným nečlenským státem v oblasti, v podstatě znamená zesílený tlak na tento stát.
Pokud bude Švédsko do aliance přijato, skončí tím dvě století dlouhá éra, během níž země nebyla součástí žádných vojenských aliancí. Žádost o členství musí ještě ale potvrdit Maďarsko a Turecko.
Podle tureckého prezidenta Erdogana udělalo Finsko konkrétní kroky, aby naplnilo turecké požadavky. To stejné se ale nedá říct o Švédsku, se kterým má Ankara problém kvůli teroristickým skupinám.
Fotbal, zemětřesení a cenzura médií: to vše může ovlivnit, zda v květnových prezidentských volbách v Turecku obhájí post stávající prezident Erdogan, nebo uspěje opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu.
Podle Petra Kučery, překladatele a profesora turkologie, je Erdogan Putinovi podobný v autoritativním způsobu vlády, ve vytvoření tzv. populisticko-nacionalistického vládního systému.
