Pořád je možné se dostat k necenzurovaným informacím. Problém ale je, že většina lidí získává informace primárně z televize a další zdroje nevyhledává.
„Už se mu nemůžu podívat do očí. Řekl jsem mu, že pomoc je na cestě, ale nepřichází,“ posteskl si Behzat. Jeho otec zemřel, stejně jako tisíce dalších lidí, protože nebyl nikdo, kdo by jim pomohl.
OSN ve čtvrtek zveřejnila výzvu k poskytnutí jedné miliardy dolarů na pomoc pěti milionům lidí v Turecku. Sbírku s cílovou částkou 400 milionů dolarů na pomoc lidem v Sýrii, vyhlásila OSN v úterý.
Statisíce lidí jsou bez střechy nad hlavou. Mnozí žijí ve stanech nebo autech. Stěžují si na to, že pomoc od vlády je pomalá nebo nedostatečná. Na řadě míst si proto lidé pomáhají sami.
Už dříve vedení emirátu do Sýrie a Turecka poslalo více než 100 tun hmotné pomoci. Kromě zásob jídla šlo například o 500 stanů a polních nemocnic, koše s hygienickými potřebami nebo přikrývky.
„Nedodržovaly se stavební normy, okrádal se stavební materiál. A je to důsledek politiky současné vlády, která si tímto způsobem snažila zavazovat developery,“ říká turkolog Tomáš Laně.
Ankara v neděli informovala o 29 605 mrtvých. V Sýrii zemětřesení podle aktualizované bilance nepřežilo 3775 lidí, uvedla agentura DPA. V Turecku se sesulo či bylo vážně poškozeno téměř 25 000 budov.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se omluvil pozůstalým, že nebylo v silách vlády zachránit všechny, kdo uvízli v sutinách. Připustil také, že reakce vlády nebyla tak rychlá, jak měla být.
Francouzský satirický deník Charlie Hebdo publikoval karikaturu o zemětřesení v Turecku. Vtip ale časopisu nepřinesl pozitivní reakce, naopak tím vyvolal spoustu negativních reakcí.
Už půl roku přešlapují Finové a Švédové na místě. Zůstali stát těsně před vstupními branami do NATO. Proč? Souhlas s přijetím nepodepsalo Turecko a také Maďarsko, poslední dvě země ze třicítky.
Turecký úřad AFAD ve čtvrtek sdělil, že v postižených regionech zasahuje přes 113 000 záchranářů včetně téměř 6000 odborníků ze zahraničí včetně Česka.
Celkový počet obětí bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce. Zemětřesení v Turecku zasáhlo deset provincií a postihlo oblast, kde žije přibližně 13,5 milionu lidí.
Otřesy, které byly cítit až v Káhiře, byly zaznamenány 33 kilometrů od města Gaziantep, které leží ve stejnojmenné provincii, s ohniskem v hloubce 18 kilometrů a síle 7,8 stupně Richterovy stupnice.
29 senátorů zaslalo prezidentu Bidenovi dopis, ve kterém vyjadřují znepokojení nad postojem Turecka k přihlášce. Ankara podle nich porušila memorandum o dalším postupu Švédska a Finska.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ve středu uvedl, že pokud se severské země a NATO rozhodnou žádosti rozdělit, bude je Turecko hodnotit samostatně – a tu finskou příznivěji.
Obě severské země podaly přihlášku do NATO současně loni. Turecko má ale se Švédskem stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům.
Turecku se v současnosti ekonomicky nedaří, koncem loňského roku se míra inflace pohybovala nad 84 procenty, přesto ale centrální banka na pokyn prezidenta už od srpna snižuje úrokové sazby.
Ještě před rokem vypadalo členství zarytě neutrálního Švédska a sousedního Finska v NATO velmi nepravděpodobně. Po ruském útoku na Ukrajinu se zas naopak zdálo, že jejich vstup je hotová věc.
Setkání mezi Tureckem, Švédskem a Finskem se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Ankara ale požádala o jeho zrušení bez dalšího termínu. Švédsko v reakci uvedlo, že chce dialog s Tureckem obnovit.
Jak Kyjev, tak Moskva před několika dny myšlenku příměří po dobu novoročních svátků odmítly. Ve čtvrtek, v předvečer pravoslavných Vánoc, vyzval k příměří moskevský patriarcha Kirill.
Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu je považován za největšího Erdoganova soupeře v prezidentských volbách v roce 2023. V týdnu byl odsouzen za urážku volební komise, což by ho mohlo vyřadit z politiky.
Turecko v neděli provedlo nálety na proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících. Prezident Erdogan v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.
Mezi lidmi ve vazbě je i hlavní podezřelá z nastražení bomby, Syřanka Ahlam Albašírová, která podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii.
