O rozšíření bude skupina BRICS jednat na svém summitu v Rusku na konci října. O vstup do aliance mají vedle Turecka zájem i Thajsko, Malajsie a Ázerbájdžán.
Umírněný politik a diplomat, „ten rozumný“ z dvojice lídrů Hamásu. Takové přídomky ověnčují Ismáíla Haníju. Figuroval ale také na seznamu teroristů a byl na něj vydaný zatykač pro válečné zločiny.
Turecký prezident je hlasitým kritikem izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy a jeho vláda v této válce. Stojí na straně Hamásu, který nepovažuje za teroristickou organizaci.
Rozruch kolem tureckého mužstva vyvolala oslava gólu Meriha Demirala, který slavil gestem se zdviženým ukazováčkem a malíčkem, které je spojované s ultrapravicovým tureckým hnutím Šedí vlci.
Nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, na nichž se kromě Kataru podílí i Egypt či Spojené státy, už nějakou dobu stagnují a přesunem politického vedení Hamásu z Kataru by se mohly úplně zastavit.
Podle SCF z dat tureckého ministerstva spravedlnosti také vyplývá, že loni v Turecku zahájili kvůli urážce prezidenta či státních institucí vyšetřování asi 18 850 lidí.
Opozice udrží posty starostů Istanbulu a Ankary, vyplývá z výsledků po sečtení téměř všech hlasů. Pro Erdogana je to jedna z nejtěžších porážek od vstupu do celostátní politiky před víc než 20 lety.
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci prohlásil, že první globální summit se bude konat na jaře ve Švýcarsku, ale současné ruské představitele si nedokáže představit jako jeho účastníky.
Spisovatel a komentátor Kurdo Baksi tvrdí, že od podání švédské žádosti o vstup do NATO před téměř dvěma lety, místní Kurdové čelí nepříjemnostem kvůli snaze Stockholmu vyhovět Erdoganovým požadavkům.
V Turecku si připomínají oběti zemětřesení, které před rokem postihlo jih země. Vyžádalo si na 53 500 obětí a 107 210 zraněných. V tureckých regionech, které otřesy zasáhly, zůstaly zavřené školy.
Politoložka a socioložka z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Soňa Szomolányi řadí Fica po bok například Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa, které označuje za spin autokraty.
Turecko si v úterý připomene rok od jednoho z nejhorších zemětřesení v jeho novodobé historii. Zemřelo při něm 53 537 lidí a na 107 210 dalších bylo zraněno, nové údaje zveřejnila turecká vláda.
K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do aliance požádalo v květnu 2022 společně s Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poděkoval mu za pomoc při vývozu ukrajinského zboží.
Embarga zavedla Kanada na turecké zbraně a vojenský materiál. O zrušení embarga začaly podle agentury Reuters země jednat po červencovém summitu NATO ve Vilniusu.
Recep Tayyip Erdogan stojí v čele Turecka již přes dvacet let a do dalšího století republiky chce vkročit s novými ambicemi. Jak se postaví vůči odkazu otce zakladatele Atatürka je ale otázkou.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dále vyzval izraelského premiéra, aby řekl, zda má Izrael jaderné zbraně. „Budeme na pracovat na tom, aby byli izraelští osadníci považováni za teroristy,“ řekl.
Turecko a Maďarsko jsou poslední státy, které zatím neratifikovaly vstup Švédska do NATO. Erdogan nesouhlasil se švédskou údajnou podporou „teroristickýc organizací“. Teď poslal návrh do parlamentu.
„Neříkám, že se z Turecka stane stát s právem šaría, ale mění se. Takhle musíme na tureckou zahraniční politiku nahlížet. Obecně sílí protizápadní narativ,“ říká politolog Gökhan Bacik.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že by se Turecko mohla dát v blízké době jiným směrem než Evropská unie. O členství v Unii požádalo Turecko v roce 1987.
Jak se předem dalo očekávat, v hlavním bodu schůzky v Soči, což byla Erdoganova snaha přimět Rusko, aby se vrátilo k obilné smlouvě, turecký prezident nepochodil.
Podle tureckého prezidenta „celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem“. „Čekají na výsledek,“ řekl Erdogan s odkazem zejména na rozvojové země.
Před dvěma měsíci se očekávalo, že šéf wagnerovců bude ihned po potlačení vzpoury čelit procesu kvůli velezradě. Nestalo se tak. Vládce Kremlu místo toho Prigožina zbavoval moci postupně.
Podle Petříčka je závazek států sdružených v NATO o podpoře Ukrajiny jasný. „A protože aliance funguje na základě konsensu, tak nakonec s tímto postojem k okupované zemi souhlasilo i Maďarsko.“