Evropské unii Erdogan vyhovuje, nemusí řešit vstup Turecka, tvrdí znalkyně poměrů
Turecko čeká druhé kolo prezidentských voleb. V něm se utká stávající autoritářská hlava státu Recep Tayyip Erdogan s opozičním kandidátem Kemalem Kiliçdarogluem. Výsledek hlasování bude důležitý i pro Evropskou unii, i když Turecko není členskou zemí. Ačkoli Kiliçdaroglu slibuje demokratické změny a zlepšování vztahů s unií, mnoha evropským politikům vyhovuje autoritář Erdogan, míní politoložka Lucie Tungul.
„Máme tam člověka, u kterého naše veřejnost jednoznačně říká ‚ne‘, a dokud tam tím pádem je, tak se unie nemusí rozšiřovat o Turecko a nemusíme to řešit,“ popisuje odbornice z Univerzity Palackého v Olomouci pohled evropských představitelů na tureckého prezidenta, který je favoritem druhého kola voleb hlavy státu.
Záminka odmítnutí
S Erdoganem se i přes výhrady k jeho režimu Unie dokáže domluvit, jak demonstrovala migrační dohoda z roku 2016, zároveň ho ale podle Tungul využívá jako výmluvu, jak jednoduše odmítat turecké ambice o vstup do EU, kterým řada zemí sedmadvacítky není nakloněna. Přístupový proces Ankary je teď navíc kvůli úpadku demokracie v Turecku v posledních letech pozastaven.
„Z dlouhodobého pohledu je to ale přístup, který se nevyplácí,“ varuje expertka na Turecko. „Nevyplácí se mít na své hranici zemi, která je takto polarizovaná, jako je v téhle chvíli Turecko. Kde i mezi mladými lidmi stoupá militantní nacionalismus. Která hostí miliony uprchlíků a nemá zdroje, aby se o ně dokázala dlouhodobě postarat,“ vyjmenovává Tungul problémy, které se v budoucnu mohou obrátit i proti EU.
Co bude tedy pro unii znamenat, pokud tureckým prezidentem po volbách zůstane Erdogan a co by přinesl nástup Kiliçdaroglua? Změnilo by vítězství opozičního kandidáta něco v postoji Ankary k válce na Ukrajině a k Rusku, kde teď Turecko hraje na obě strany a vystupuje jako prostředník? A bude stále tou hrází proti migraci z Blízkého východu do Evropy? Všechno to a mnohé další osvětlují tyto Bruselské chlebíčky.