Na Ďáblickém hřbitově leží oběti, jejich trýznitelé i děti. Historici nyní odkrývají další tajemství
Nejvýznamnější pohřebiště obětí nacistické okupace a komunistické diktatury v Česku, Ďáblický hřbitov v Praze, by se měl stát neobvyklým muzeem. Historici zjistili, že v hromadných hrobech leží společně jak oběti, tak jejich trýznitelé. Michal Louč z Ústavu pro studium totalitních režimů zároveň prokázal, že ani náhrobky nepopisují přesně, kdo je v hrobech pohřbený a objevil i nové skutečnosti, které se týkají třeba takzvaného Dětského hřbitova.
Ďáblický hřbitov na severu Prahy je velmi klidné místo, podzim barví listy vzrostlých stromů, pískem vysypané cestičky jsou pozdě odpoledne prázdné. Severozápadní část hřbitova nedaleko kapličky znají dobře političtí vězni a také historik Michal Louč z Ústavu pro studium totalitních režimů, se kterým natáčel Radiožurnál.
2:53
Aktivity pravoslavné církve na Olšanech budí nevoli, Praha chce smlouvu o pronájmu krypty změnit
Číst článek
„Do hromadných hrobů tu byly uložené oběti nacistických represí, stejně jako třeba členové kladenského gestapa. Ve stejných hrobech jsou odpůrci komunistů z padesátých let minulého století a jejich trýznitelé, kteří byli sami později v monstrprocesech popraveni. Navíc se tu ukládaly do společných hrobů děti vězeňkyň, ale i třeba zemřelé děti z nemocnic a anatomických ústavů nebo sebevrazi,“ říká Louč.
Těla byla pohřbívána v rakvích nebo spíše v bednách, a to ve větších počtech. Takže je v podstatě nemožné po tolika letech ostatky identifikovat. Loučovi se ale podařilo popsat a označit hrobové šachty, stejně jako upřesnit seznamy obětí komunistického režimu. Bádání věnoval i takzvanému dětskému hřbitovu.
„Ve společnosti se usadil názor, že na dětském hřbitově jsou jenom děti vězeňkyň. Těch je ale podstatně méně. Z dokumentů je to jasně patrné. Třeba jsem ale objevil dvě děti, které prokazatelně zemřely vězněným matkám na Pankráci, ale tady na hřbitově jejich jména nejsou.“
Louč svoje poznatky shrnul v publikaci „Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje“, kterou v těchto dnech vydává Ústav pro studium totalitních režimů. „Publikace vychází při příležitosti letošního 60. výročí konce pohřbívání do společných hrobů na Ďáblickém hřbitově. Pozornost jsem věnoval i pietní úpravě celého pohřebiště z 90. let a jejímu srovnání se soudobým stavem historického poznání.“
Nová podoba hřbitova
Loučovy poznatky slouží jako podklad pro pražský magistrát, který vypíše architektonickou soutěž na nové ztvárnění hřbitova. „Součástí musí být i informace pro návštěvníky“, říká ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.
26:18
Šokovat, či rehabilitovat? Německé náhrobní kameny byly na skládce, výstava není neetická, říká historik
Číst článek
„Tady jsou na malém prostoru zhutněné dějiny 20. století, to místo má velkou sílu samo o sobě. Úkolem architektů bude tohle nepokazit, naopak autenticitu podtrhnout. Nemělo by to být nic okázalého, žádný pompézní památník. Předpokládáme, že vznikne informační systém nehmotného charakteru, třeba aplikace, kde se člověk se sluchátky na uších dozví to podstatné o minulosti na tomto hřbitově.“
Architektonickou soutěž vyhlásí město příští rok, a když všechno půjde podle plánu, tak Ďáblický hřbitov, nebo alespoň jeho část, získá novou podobu v roce 2023.
Ďáblický hřbitov byl zbudován v kubistickém slohu v roce 1914 a po Olšanech je to druhý největší pražský hřbitov.
