‚Kdo máš dlouhý vlas, nechoď mezi nás.‘ Před 50 lety proběhla akce Kapela a její zásah proti undergroundu
Kdo máš dlouhý vlas, nechoď mezi nás. Tento slogan využívali komunisté k propagandě boje proti závadové mládeži v 70. letech. Téměř přesně před 50 lety, konkrétně 13. listopadu 1975, spustila Státní bezpečnost akci Kapela, operaci zaměřenou na vlasatce, bigbeatové skupiny a mladé lidi z undergroundu. Následovalo několik politických procesů a rozsudky natvrdo. Akce paradoxně pomohla semknout opozici proti režimu a umetla cestu ke vzniku Charty 77.
„V té době jsme byli u Veřejné bezpečnosti (policie v socialismu – pozn. red.) zařazeni mezi narkomany. Takhle nás pořád stíhali nebo sledovali. A v tom byli i vlasáči,“ vzpomíná František „Čuňas“ Stárek, tehdy dvaadvacetiletý organizátor koncertů a později jeden z prvních odsouzených.
49:13
Litomiský na Borech zachránil Havla. Po kriminálu šel do boje s režimem jako mluvčí Charty 77
Číst článek
„My jsme tu změnu cítili. Najednou se o nás začali zajímat jiní policajti, a byli to estébáci. Jenže nám nikdo neřekl, že jde o nějakou akci Kapela. To jsme se dozvěděli až po revoluci, z materiálů Státní bezpečnosti. Tehdy jsme jen vnímali, že se kolem nás něco utahuje,“ pokračuje.
Podle Stárka se Státní bezpečnost zpočátku v undergroundu vůbec nevyznala. „Když nás zatkli, tak jim trvalo poměrně dlouho, než se zorientovali, kdo je kdo a co kdo dělá. Oni zatkli muzikanty, já byl spíš organizátor. Dělal jsem pozvánky, pomáhal s koncerty. Za to jsem taky nakonec dostal trest,“ říká.
Stárek popisuje domovní prohlídky, které měly působit zastrašujícím dojmem: „Přivezli mě ve dvě hodiny v noci k mámě do Teplic. Bouchali jí na okno a lepili na sklo usnesení o domovní prohlídce. A máma jim řekla: ‚No tak to i gestapo ke mně přišlo ve dne.‘“
„To byli místní estébáci a oni se fakt styděli. Prohlíželi mi jen kousek pokoje a ty nejdůležitější věci – texty Plastiků nebo Magorovu Zprávu o třetím českém hudebním obrození – jsem měl schované v mámině posteli pod přehozem. Na to si netroufli sáhnout,“ popisuje Stárek.
‚Underground nechápali‘
Stárek dnes pracuje jako badatel Ústavu pro studium totalitních režimů, kde společně s ředitelem Ladislavem Kudrnou napsal knihu Akce Kapela. Podle Kudrny je souvislost mezi touto policejní operací a vznikem Charty 77 naprosto zřejmá.
Historik: Disident Litvinov vystupuje i proti autoritářům v Americe. Ale zůstává optimistou
Číst článek
„Pokyn k akci Kapela přepsal vnitropolitickou mapu. Její zahájení vedlo k sjednocení opozice na jednotné platformě Charty 77, v té době roztříštěné a nepropojené. Kapela měla zmapovat všechny závadové kapely, které hrály bez zřizovatele a bez přehrávek, a na jedné z nich mělo proběhnout ukázkové soudní řízení pro odstrašení ostatních,“ říká Kudrna.
Státní bezpečnost podle něj jednala na přímý pokyn Komunistické strany Československa. „Byla převodovou pákou KSČ. Soudruzi potřebovali hmatatelné výsledky. Nebylo náhodou, že začátkem října 1975 zasedal Ústřední výbor KSČ za předsednictví Gustava Husáka a jednalo se mimo jiné o závadové mládeži,“ vysvětluje Kudrna.
„A proto se zaměřili na vlasáče a underground, měli pocit, že tam je nejměkčí cíl,“ říká Kudrna.
Do té doby považovali komunisté za „závadovou mládež“ hlavně trampy. „Všechno to do sebe zapadá,“ pokračuje Kudrna. „Estébákům trvalo velmi dlouho, než vůbec zaregistrovali existenci undergroundu. Pořád sledovali pravicové oportunisty, tedy vyloučené komunisty, nebo junáky a trampy. Neorganizovaný underground nechápali,“ vysvětluje.
Politické procesy
Rozhodující moment podle něj nastal v roce 1976, kdy proběhly dva velké procesy – pražský a plzeňský. Prokurátoři obžalovali několik desítek lidí, nakonec soudci poslali za mříže sedm mužů, včetně dvou členů The Plastic People of the Universe a Františka Stárka.
49:33
Krycí jméno Pařížanka. Vzpomínky Suzette Gazagne-Hejdové, která se přestěhovala z Francie do ČSSR
Číst článek
„Ministr vnitra Jaromír Obzina dokonce vlastnoručně připsal na vyšetřovací materiály poznámku, že dělníky je třeba z procesu vyřadit a ponechat jen ty s vyšším vzděláním – aby to lépe vypadalo,“ vzpomíná Kudrna.
Akce Kapela se však neodehrávala ve vzduchoprázdnu, ale v době studené války. „Československo v roce 1975 podepsalo Helsinskou deklaraci a zavázalo se dodržovat lidská práva. Obrana těch, kteří byli perzekvováni, tak najednou probíhala na legální bázi. A to byl pro režim obrovský problém,“ dodává Kudrna.
Z pohledu historiků patří akce Kapela mezi nejzásadnější politické události sedmdesátých let. Zásah proti undergroundu měl umlčet nonkonformní mládež, ale místo toho dal vzniknout společnému pocitu odporu a solidarity, který později zformoval Chartu 77.
„Plukovník Vladimír Stárek, který akci řídil, chtěl režimu udělat radost,“ shrnuje Kudrna s tím, že mu ve skutečnosti udělal medvědí službu.
