Historik: Disident Litvinov vystupuje i proti autoritářům v Americe. Ale zůstává optimistou
Poslední z osmi statečných – sovětský disident Pavel Litvinov slavil v neděli večer 85. narozeniny. Spolu se sedmi dalšími odvážnými lidmi v srpnu roku 1968 vyšel v Moskvě protestovat proti okupaci Československa. Vyneslo mu to pět let ve vyhnanství, po kterých emigroval do Spojených států. S posledním žijícím účastníkem protestu na Rudém náměstí je v pravidelném kontaktu historik Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Myslíte, že Pavel Litvinov někdy litoval toho, že v roce 1968 vyšel protestovat proti okupaci Československa, i když nemělo žádnou naději na úspěch?
Jak znám Pavla Litvinova, a jak jsem znal, i část těch dalších protestujících, jsem přesvědčen o tom, že toho nikdy nelitovali, přestože za to zaplatili různým způsobem – pobyty v psychiatrických lůžkách, těch nechvalně proslulých psychiatrických klinikách, nebo v případě Pavla Litvinova několik lety vyhnanství.
Feministka Milada Horáková. Útočili na ni jako na matku – dehonestující a tragické, míní historička
Číst článek
I po návratu zpět do Moskvy se většina z nich zapojila do disidentského hnutí. Poté, i na základě tlaku ze strany KGB, musela většina z nich opustit Sovětský svaz.
Pavel Litvinov se k aktuálním problémům dál veřejně vyjadřuje – jak vnímá současný stav Ruska a tamní společnosti v kontextu války na Ukrajině?
Od počátku konfliktu v roce 2014 dodnes komentuje tragickou situaci na Ukrajině a vyzývá k solidaritě. Zároveň neopomíná ty statečné, kteří jsou po jejich vzoru v současném Rusku ochotni protestovat, i když za to tvrdým způsobem platí – a to mnoha případech mnohem tvrději, než zaplatili oni za protest na Rudém náměstí v roce 1968.
Vy jste se s Pavlem Litvinovem setkal v České republice, ve Spojených státech, ale i v Rusku. Jaký nejsilnější zážitek vás s ním pojí?
Bezesporu to byla účast na padesátém výročí té slavné demonstrace, kdy jsme se s několika přáteli z Čech a několika málo ruskými disidenty – kolegy – účastnili připomínky přímo v poledne 25. srpna 2018 na náměstí, kde i Pavel Litvinov statečně vystoupil na obranu jak Ukrajiny, lidských práv v Rusku, ale například i krymských Tatarů, kteří jsou opět utiskováni na Krymu.
Moskevské jaro?
To bylo tedy setkání v Moskvě, ale Litvinov už asi 50 let žije hlavně ve Spojených státech. Angažuje se také v otázkách, které se týkají americké společnosti a politiky?
Ve Spojených státech žije okolo 50 let, já se s ním poprvé setkal v roce 2008. K tomu se váže zajímavá historka – já mu při našem prvním setkání děkoval za to, jak se statečně postavili za naši svobodu a on mě vyvedl z omylu. Říkal, že vlastně tenkrát protestoval hlavně kvůli nim, že doufali, že to pražské jaro si rozšíří i do Sovětského svazu a že bude něco jako moskevské jaro.
Unáhlené? V žádném případě, říká policie k šetření Masarykovy smrti. Nová není ani zpráva o injekci jedu
Číst článek
Jejich vystoupení byl i výraz zoufalství nad tím, že bylo pražské jaro takto brutálně potlačeno a ztratil i naději v to, že by v brzké době došlo k vnitřní reformě Sovětského svazu.
Angažuje se tedy v otázkách, které se týkají americké společnosti a politiky?
Je to tak, čas od času vydá nějaké prohlášení, napíše článek, komentuje nejen situaci v Rusku a na Ukrajině, ale i ve Spojených státech. Nedávno v rozhovoru s Petrou Procházkovou pro Deník N zmiňoval situaci ve Spojených státech.
Zůstává optimistou, věří Spojeným státům, že překonají snahu o autoritativní převzetí všech institucí ze strany MAGA hnutí a Trumpa, což on samozřejmě kritizuje.
Pavel Litvinov v neděli oslavil pětaosmdesátiny. Budete mu gratulovat?
Gratuloval jsem mu a ještě jednou gratuluju teď prostřednictvím rozhlasu.
