Když nedokonalosti promlouvají. Rýhy na starobylých špercích vědci čtou jako zprávu o Velkomoravské říši

Několik mikroskopických rýh na špercích z 9. století archeologům prozradí, jak fungovala společnost na Velké Moravě. Pustili se totiž do výzkumu stovek drobných předmětů, které jejich kolegové postupně nalézali od 50. let minulého století. Díky rentgenu a elektronovému mikroskopu teď chtějí zjistit víc jak o technologii dávného šperkařství, tak o ekonomice Velké Moravy.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rentgen a elektronový mikroskop. I ty patří do výbavy současných archeologů. Především těch z Akademie věd, kteří se právě pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vědci zkoumají velkomoravské šperky, které jejich předchůdci nalezli už před 70 lety? Poslechněte si reportáž Michala Šafaříka

Šperky jsou zatím uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. „Převážně to jsou gombíky a dutá spínadla. Všechny předměty byly nalezeny v kontextu hrobu,“ přibližuje archeoložka a správkyně depozitu Šárka Krupičková.

„Zpracováváme dvě největší a nejvýznamnější lokality, a to hradiště Mikulčice-Valy a potom aglomeraci Staré Město-Uherské Hradiště,“ doplňuje.

Šperky tam její kolegové a předchůdci nacházeli postupně od 50. let minulého století. „Na rozdíl od našich kolegů před desítkami let máme nyní možnost využít moderní technologie. Běžnou součástí naší praxe je rentgen,“ říká Krupičková a vysvětluje:

„Třeba tady u toho gombíku je pro nás zajímavé přítomnost předmětů uvnitř. Některé totiž vydávají jemné zvonění.“

Rentgenem se vědci podívají dovnitř předmětu. „Jak to stojí v názvu našeho projektu – do nitra Velkomoravské říše,“ glosuje Krupičková.

Šárka Krupičková spravuje stovky velkomoravských šperků | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

Chyba jako nápověda

Kromě rentgenu využívají vědci také elektronový mikroskop. „Zajímavé je, že čím méně dokonalý ten šperk je, čím víc chyb na něm vidíme, tím víc nám to usnadňuje práci,“ říká materiálový analytik Michał Płygawko.

„Každá stopa zanechána šperkařem nám umožňuje identifikaci nářadí a pracovní postupy,“ vysvětluje.

Snímek gombíku pod elektronovým mikroskopem | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

Pod mikroskopem zaměří proud elektronů na místo, které chce sledovat. Na konkrétním šperku si tak může všimnout kulatého drátu tvarovaného tak, jako by ho tvořila série kuliček.

„Právě díky tomuto pohledu můžeme určit, jakým způsobem byl ten drát předpřipraven a spojen s gombíkem,“ ukazuje Płygawko.

Michał Płygawko vkládá gombík do elektronového mikroskopu | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

Velkomoravská společnost

Podle hlavního řešitele výzkumu Lumíra Poláčka nám takovéto detaily můžou napovědět, která dílna nebo i který řemeslník daný šperk vyrobil. A to je indicie k pochopení třeba i fungování velkomoravské společnosti.

„Jak byla organizována výroba. Jaké byly ekonomické vztahy uvnitř Velké Moravy a mezi jednotlivými centry,“ věří Poláček.

Podle Lumíra Poláčka výzkum v roce 2027 završí výstava v Moravském zemském muzeu | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

Archeologové tak můžou třeba odhalit, kde byly, anebo naopak nebyly šperkařské dílny. Pokud by navíc artefakty nalezené například u Uherského Hradiště měly rysy třeba mikulčických výrobců, mohlo by to svědčit o vzájemných kontaktech – sňatcích nebo třeba darech.

Vědce také zajímá symbolický význam šperků. „Jakým způsobem tyto šperky reprezentovaly, co pro lidi znamenaly. A proč se jich zbavovali – v podstatě všechny, celé to bohatství, uložili do hrobů svých zemřelých,“ jmenuje Poláček některé otázky vědců.

Výzkum s názvem Do nitra velkomoravského šperku je teprve na začátku a potrvá do roku 2027. Jeho výsledky pak vědci představí mimo jiné na výstavě v Moravském zemském muzeu.

Michal Šafařík, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme