Tým podmořských průzkumníků se nyní snaží získat povolení k vyzvednutí lahví bílého a červeného vína či šampaňského, které jsou po sto letech v temnotě a hlubinách jedinečně zachovalé, napsal list The Times.

Přestože vrak pomalu podléhá erozi, zachovalo se až 90 procent alkoholu a průzkumníci na něm chtějí vydělat. Jejich plány však narazily na malý zádrhel. Dotyčná loď Libourne spadá pod jurisdikci britské vlády, jejíž politika nedovoluje zachraňování vraků pro komerční účely.

„Přijde mi to naprosto šílené,“ říká Daniel Jayson, který je členem skupiny 10994, jež se snaží lahve získat zpět. „Je to náklad, který se rychle kazí, a nám bylo řečeno, abychom ho nechali být. Neuplatňuje se tu žádný zdravý rozum,“ dodává.

Vše začalo jako „trocha zábavy“ pro tým průzkumníků, kteří pocházejí z různých prostředí. Jayson je podmořský inženýr, ale mezi jeho spolupracovníky patří i bývalý investiční bankéř, finančník nebo námořník Luc Heymans, který má v této oblasti předchozí zkušenosti. V Indonésii zachránil poklad v hodnotě 80 milionů dolarů, včetně krystalů, perel a zlata.

Luxusní náklad

Tým zpočátku hledal „dostupné“ vraky v britských vodách. Když pročítal zprávy admirality, padl jim do oka vrak lodi Libourne, která převážela tolik potřebné uhlí do Bordeaux, ale vracela se s luxusnějším nákladem.

Vypátrali vrak a jejich zvědavost byla odměněna. Záhadou bylo, že seznam lodního nákladu neobsahoval většinu alkoholu. Ještě podivnější je, že nikdo nepožadoval vyplacení pojištění za ztracené nápoje. Za nakládané okurky však vyplaceno bylo.

„Našli jsme benediktinský likér, půllitrové i větší lahve šampaňského, bílé víno z oblasti Sauternes a velké lahve červeného vína z Bordeaux kategorie premier cru,“ řekl člen týmu Ian Hudson. Nechyběly ani lihoviny včetně brandy. Odborníci na benediktinský likér potvrdili, že se bylinný nápoj zkazí.

Tým v souladu ze zákonem žádné víno nezachránil, ale mohlo by být velmi cenné. Podobné ročníky kvalitních vín nalezené ve švédských vodách se nedávno prodávaly za 9 tisíc liber a existuje mnoho důvodů, proč by za ně někteří spekulanti zaplatili.

„Je docela dobře možné, že mnohá z nich jsou dobrá a možná i vynikající,“ říká mistr vína Anthony Hanson, který spolupracuje s aukční síní Christie's. „Pokud pocházejí z vynikajících ročníků, mohla pomalu zrát v chladu a dobře vyzrát,“ dodává.

Všechna vína ale nemusí být tak chutná. Pokud pocházejí ze špatného ročníku, pravděpodobně velmi špatně zestárla. Hudson říká, že takové lahve si vysloužily přezdívku „milionářský ocet“. Jediný způsob, jak to zjistit, je vytáhnout je.

Pravidla UNESCO

V cestě stojí britská vládní politika, která vychází z Úmluvy UNESCO o ochraně kulturního dědictví pod vodou z roku 2001. Vláda se jí řídí jako osvědčeným postupem, přestože není signatářem úmluvy.

Vrak není válečným hrobem a z lodi samotné zbylo jen málo, kromě několika kusů kovu a kotle, protože oblast byla léta prohledávána vlečnými sítěmi.

Tým trvá na tom, že záchranu lze uskutečnit jen s komerční podporou, ale ministerstvo pro digitalizaci, kulturu, média a sport je odhodláno držet se úmluvy UNESCO.

„Uvedený cíl projektu v současnosti není v souladu s vládní politikou a vyžaduje revizi, která by prokázala potřebu archeologicky zaměřeného projektu,“ napsala loni v dopise náměstkyně britského ministerstva kultury Caroline Dinenageová.

Ministerstvo svůj postoj nezměnilo, ale potvrdilo, že ke změně současných pravidel by nebyl zapotřebí zákon.

O vraku se toho už moc zjistit nedá. Dokonce je známo, že muž, který Libourne potopil, byl nakonec postaven před soud. Po druhé světové válce byl von Ruckteschell odsouzen za válečné zločiny poté, co střílel na obchodní lodě, i když se vzdaly.

Taková pověst ho ostatně provázela i během předchozího konfliktu. Zemřel ve vězení v Německu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít