Den, kdy nad Kremlem místo rudé vlajky zavlála trikolora. Před 30 lety se rozpadl Sovětský svaz

Přesně před třiceti lety rezignoval první a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. Ukončil sice zbrojní závody a studenou válku, Sovětský svaz jako takový ale zachránit už nedokázal, přestože věřil v opak. Den po Gorbačovově odchodu z funkce schválil nejvyšší sovět deklaraci o rozpuštění Sovětského svazu. Ten tak po bezmála sedmdesáti letech definitivně zanikl.

Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov

Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov | Foto: Sergei Karpukhin | Zdroj: Reuters

Moskva s obavami, ale i s nadějí. Tak podle svých slov opouštěl nejvyšší post Sovětského svazu Michail Gorbačov, když se 25. prosince 1991 v přímém přenosu obrátil k národu. Oficiálně sice přestal Sovětský svaz existovat až o den později. Přesto už krátce po jeho rezignaci nad Kremlem místo rudé vlajky se srpem a kladivem zavlála ruská trikolora.

Přehrát

00:00 / 00:00

30 let od Gorbačovovy rezignace

Vladimir Poljakov strávil v součtu osm let v jižní Africe jako zpravodaj státní agentury TASS. Kromě běžných zpráv, určených pro široké masy, tehdy zpracovával i ty, které mířily výlučně k nejvyššímu stranickému vedení. Krátce po Gorbačovově odchodu z nejvyššího úřadu se stal jeho mluvčím a zůstává jím dodnes. Už bezmála třicet let.

Jejich cesty se ale nepřímo protnuly ještě dřív, než se vůbec poznali osobně. „Ráno měl vždycky na stole několik složek dokumentů a jednou z nich byly svodky agentury TASS. Každý den je četl. Stejně jako všechny ostatní materiály,“ připomínal rutinu někdejšího sovětského prezidenta.

Za jeho zády

Hned několikery noviny denně podle něj Gorbačov čte dodnes. Jinak ale musel omezit svůj program. V nemocnici teď tráví nepřetržitě skoro dva roky. Jeden z posledních, komu poskytl obsáhlý rozhovor, byl dokumentarista Vitalij Manskij. Přinesl intimní portrét muže, který kdysi změnil svět, dnes ho ale trápí chřadnoucí zdraví, osamělost po smrti milované ženy i tíha někdejších rozhodnutí.

3:18

‚Považovali jsme je za přátele.‘ Před 25 lety byly zveřejněny svazky Státní bezpečnosti

Číst článek

„Dneska všichni za všechno viní Gorbačova. Postupně, kousek po kousku se snaží mu odejmout všechny úspěchy,“ řekl jeho mluvčí. „V první řadě, skončila studená válka. Kolik let přitom trvala? A kolik prostředků spolykala?“ namítl. „Nebylo možné vše udělat ideálně. Svět něco takového ještě neznal: přechod ze socialismu kamsi. Bylo to poprvé.“

Gorbačov přitom čelil opakovaně i zradám z vlastních řad. Nejdřív se ho v srpnu 1991 pokusilo zbavit moci při puči konzervativní komunistické křídlo. Zkraje prosince pak lídři Ruska, Ukrajiny a Běloruska – Boris Jelcin, Leonid Kravčuk a Stanislav Šuškevič – za jeho zády v takzvané Bělověžské dohodě stvrdili konec Sovětského svazu a místo něj dali vzniknout Společenství nezávislých států.

Jelcin už popíjel v kanceláři

Michail Gorbačov do posledních okamžiků věřil, že Sovětský svaz by bývalo bylo možné zachránit. A nepřestal v to věřit dodnes, říká jeho mluvčí. Trojice lídrů z Bělověže měla podle něj naspěch s tím, aby se tehdejšího sovětského vůdce zbavili. „Nepřemýšleli o svazu, o zemi, jaderných zbraních, armádě a tak dále,“ myslí si Poljakov. Sám Gorbačov jejich kroky považoval za protiústavní. Nic už s tím ale nezmohl. U moci už byli jiní.

3:32

Před 30 lety zanikl Sovětský svaz. Gorbačov se o rozpadu dozvěděl později než Bush

Číst článek

„Když se Michail Sergejevič setkal s Jelcinem v Kremlu – když se domlouvali na předání jaderného kufříku a tak dále – bylo všechno domluvené, kdy a jak se co odehraje. Po této schůzce jel Michail Sergejevič domů a ráno měl mít rozhovor s japonskou televizí u sebe v kanceláři,“ popisuje Poljakov poslední okamžiky sovětského prezidenta v úřadu. „Volal mu ale jeho poradce, aby mu řekl, že v ní už Boris Nikolajevič popíjí se svými přáteli.“

Gorbačov se ještě jednou pokusil o politický návrat v roce 1996. Jako kandidát na ruského prezidenta ale tehdy dostal jenom půl procenta hlasů. Mnozí Rusové mu tehdy i dnes nedokázali odpustit rozpad Sovětského svazu. Vyčítají mu, že prý jen tak vydal Německo, Polsko, Československo a další státy z područí socialistického bloku.

Odpovídal na to často: a komu? Německo přece Němcům, Polsko Polákům, Československo Čechům a Slovákům.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme