Herní desku tvoří plochý, asi 30 centimetrů dlouhý kámen s rýhami – jakýmisi políčky a pravidelnými důlky. Ománsko-polský tým archeologů ho našel v okolí vesnice Ajn Baní Saída v severním Ománu.

Mezinárodní projekt pod názvem Vývoj horských osad v době bronzové a železné se týká období zhruba od 2500 do 2000 let před naším letopočtem a dočtete se o něm mimo jiné na webu Centra středomořské archeologie Varšavské univerzity.

Vedoucí polských archeologů Piotr Bieliński uvedl, že jde o vzácný nález a že podobné herní desky už vědci znají z Indie nebo z oblasti dávné Mezopotámie. O jakou konkrétní hru by mohlo jít, ale nesdělil.

Izraelský deník Jerusalem Post v této souvislosti připomíná původem egyptskou hru Psi a šakali aneb 58 dírek. Její pravidla se nezachovala, ale na webu Metropolitního muzea v New Yorku se můžete alespoň podívat, jak vypadala. Tento konkrétní exemplář našel v roce 1910 v thébské hrobce v Egyptě anglický archeolog Howard Carter, pozdější nálezce Tutanchamonovy hrobky. Stáří hry se odhaduje asi na 3800 let.

Za nejznámější starověkou deskovou hru se považuje takzvaná Královská hra z Uru z dnešního Iráku, známá také jako Hra dvaceti čtverců. Stará je víc než 4500 let. Její asi 30centimetrová dřevěná a barevně vykládaná herní deska, kterou před 100 lety objevil britský archeolog Leonard Woolley, je vysavena v Britském muzeu. 

Zábavu tvořila pro dva hráče. Každý dostal sedm kamenů jedné ze dvou barev, černé a bílé, takže šlo tak trochu o předchůdce domina. Pravidla byla zřejmě krajová.

Záhada starého Jeruzaléma

Ománský objev připomíná herní záhadu z Jeruzaléma, kde vědci před 40 lety u starověké Damašské brány našli herní pole vyrytá do dlažby.

Hypotézy byly různé, například že tam římští vojáci hráli kostky na počest boha Saturna a že v tom figuroval vězeň odsouzený na smrt – když vyhrál, den se k němu chovali, jako by byl král, a pak ráno ho zabili. Další teorie ukazovala na hru typu mlýn, tedy v Římě oblíbenou strategickou hru.

Loni v listopadu ovšem izraelský odborník na hry Nir Wild oznámil, že na to přišel. Nalezenou hrou byl podle něj alkerk, který je původem také z Egypta, ale známý je pouze z obrázků v hrobkách, píše o izraelský deník Haaretz.

Alkerk byl podobný jako šachy: pro dva hráče, přičemž každý měl 12 vojáků nebo pěšců, pomocí nichž vyšoupával soupeřovy figurky. Komu zbyla figurka na herní desce, vyhrál.

Pravidla se zachovala díky Maurům, kteří si v osmém století přinesli do Španělska podobnou hru jménem kirkat, a také díky Knize her, kterou dal v 13. století sepsat král Alfons X. Kastilský. Původní rukopis jedné z nejstarších knih o deskových hrách s krásnými iluminacemi je uložen v knihovně v Escorialu.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít