Byla to sice propagandistická akce socialistického režimu, v leccčems však navazovala na poslední všesokolský slet v roce 1948. Na její přípravě se podíleli i někdejší sokolští cvičitelé. Bylo to nezbytné, pořádání tak gigantické akce mohli zvládnout jen zkušení odborníci. Vždyť na první spartakiádě se tak či onak podílelo 1,7 milionu cvičenců.

Samo označení spartakiáda odkazuje k dělnickým tělovýchovným slavnostem, konaným za první republiky. Vymyslel ho v roce 1921 sociální demokrat a zakladatel levicové Federace dělnických tělovýchovných jednot Jiří František Chaloupecký. 

Radost, zdraví, síla

Velkolepou slavnost zahájil 23. června 1955 prezident republiky Antonín Zápotocký. Zdůraznil, že spartakiáda je společným dílem všeho lidu a přirovnal ji k mobilizaci. Velkolepá vystoupení podle něj měla být důkazem, že Československo je "opravdu lidově demokratickým státem a jeho lid svobodným lidem".

Náš zvukový záznam zachycuje cvičení vojáků s dětmi ze 24. června. Společně s masovým vystoupením folklórních souborů šlo o specialitu první spartakiády, která se v této podobě později již neopakovala. Zúčastnilo se ho téměř tisíc vojáků a 4500 chlapců a dívek. Tato skladba měla naše vojsko představit jako "armádu nového typu", už ve své době ale budila rozpaky. Nespokojeni byli prý zvláště rodiče dospívajících dívek, kterým se nelíbilo, že jejich dcery budou cvičit společně s vojáky.

Za socialismu se spartakiády staly svébytnou tradicí a konaly se každých pět let. Jedinou výjimkou byl rok 1970, kdy byla akce v důsledku událostí roku 1968 zrušena. Poslední spartakiádu Praha zažila v roce 1985. Další se plánovala na rok 1990, po sametové revoluci z ní však sešlo.