Pustila jsem se do toho s vlastní vervou a penězi, říká podnikatelka o obnově Kláštera minoritů sv. Jakuba
Pokud si plánujete léto a nevíte, kde ho strávit, máme pro vás skvělý tip – vydejte se na cestu 800 lety minoritské historie v Praze. Klášter minoritů sv. Jakuba se totiž otevřel veřejnosti. „Pustila jsem se do toho s vlastní vervou a osobními penězi, bylo to odvážné rozhodnutí,“ říká Helena Kohoutová, podnikatelka, která stojí za obnovou kláštera, jenž byl založen v roce 1232 králem Václavem I.
Co jste cítila poprvé, když jste do kláštera vešla?
Mám ke Klášteru minoritů sv. Jakuba opravdu niterný vztah, protože mé první kroky, když mi bylo 14 let, byly právě do baziliky sv. Jakuba, kam jsem chodila na zpívané mše. Pak, když jsem zpívala, tak jsem zpívala v sále Jana Lucemburského ve sboru Miriam Němcové.
Všichni panovníci, kteří v české zemi byli, nějakým způsobem Klášter minoritů ovlivňovali, vnímám tento prostor jako druhý Pražský hrad, popisuje správkyně kláštera Helena Kohoutová. Poslechněte si celý rozhovor
A když do mého života přišly prostory Kláštera minoritů sv. Jakuba jako podnikatelský projekt, tak jsem ani neváhala, zda to přijmu nebo nepřijmu, ale rovnou jsem hledala cestu, jak vytvořit smysluplný projekt a otevřou se dveře tajuplného ambitu veřejnosti.
To se teď stalo, po 800 letech…
Za sedm let to bude 800 let. Cítím obrovský závazek a zodpovědnost, abychom reprezentovali tento duchovní prostor správně tak, aby byli všichni spokojení.
O jaký klášter vlastně jde?
Klášter minoritů sv. Jakuba je dvě minuty od Staroměstského náměstí v ulici Malá Štupartská. Sv. Jakub jako takový je patronem řezníků, dá se říct, že to je královský řeznický klášter. Královský, protože byl založený českým králem.
Vnímám tento prostor jako druhý Pražský hrad, protože všichni panovníci, kteří v české zemi byli, jej nějakým způsobem ovlivňovali, zejména Jan Lucemburský, Karel IV. a Eliška Přemyslovna. A řeznický klášter právě pro to, že řezníci několikrát velice ovlivnili klášter tím, že jej zachránili od vpádu Husitů v roce 1420, a pak v roce 1611 v době Pasovského hnutí.
Když jste zmínila Karla IV., tak on tam podepsal privilegia Pražanů a zakládací listiny největší botanické zahrady Hortus Angelicus…
Říká se, že byla jedna z největších v Evropě, měla charakter naší současné botanické zahrady, ale nebyla přímo v klášteře, vedla od Prašné brány k Jindřišské poště a sloužila několik set let. Tím prvním správcem byl Francesco Angelo z Florencie, což byl osobní lékař Karla IV.
3:25
OBRAZEM: Pařížský Grand Palais se po čtyřleté rekonstrukci znovu otevírá veřejnosti
Číst článek
A teď máme v klášteře výstavu Kláry Sedlo Tajemná zahrada z Voynichova rukopisu, což je mimořádná kniha z roku 1404 až 1432 podle uhlíkové stopy, která patří mezi nejtajemnější na světě, protože nikdy nebyla rozluštěna, byla napsána tajemným písmem a jsou tam úžasné rostliny. Má neuvěřitelnou historii a nejkrásnější na tom je to tajemno.
Takže doporučuji, aby se k nám lidé přišli podívat, protože mají možnost navštívit při vstupu do objektu unikátní gotický ambit s rajskou zahradou, ze které se vstupuje jednak do románských sklepení, v přízemí je sál Jana Lucemburského, a pak síň Elišky Přemyslovny, arkádová chodba a krásná romantická bylinná zahrada, které teď říkáme Hortus Angelicus, ale je to jenom vzpomínka na tu velkou zahradu, která byla hned vedle. A v prvním patře je letní refektář, kterému říkáme korunovační sál. Je největším sálem v rámci evropských klášterů. A máme novinku…
… prý je to únikovka?
Je to největší úniková hra v České republice, která je posazená do zázemí jedné budovy, v rámci 2500 metrů čtverečních si děti, rodiny, školy, zájemci o historici mohou projít náš klášter.
Abychom ale neodradili ty, kteří nemají rádi dějepis.
Je to uděláno tak, že jednak hrajete pomocí chatu WhatsApp a jednotlivé otázky vás navádějí, abyste snadno zodpověděli otázku, pak vás to pustí dál. Vždycky na to přijdete, byť by vás bavil víc sport nebo matematika než dějepis. Chceme, aby se lidé bavili, aby se dozvěděli něco nového. A ne každý chce staticky procházet prostorem.
Boj o legendu pražského fotbalu. ‚Čafku‘ sužuje řada problémů, nový spolek chce větší transparentnost
Číst článek
Koncerty i firemní setkávání
Co chystáte na léto pro veřejnost?
Přáli bychom si do budoucna vytvořit koncept koncertů, chceme spolupracovat s výtvarníky, mladými lidmi. Mám v klášteře kurátorku, takže připravujeme koncept, který bude lahodit.
A jde deska zprovoznit a udržet takový prostor pro veřejnost bez mecenášů?
Pustila jsem se do toho s vlastní vervou s osobními penězi, bylo to odvážné rozhodnutí, až jsem překvapila sama sebe. Ale ano, máme řadu mecenášů a podporovatelů, ale jsme na začátku, potřebujeme jich mnohem více. Firmy mají možnost využívat prostor kláštera za účelem setkání, prezentací, diskuzí. Chceme být férovým parťákem, nechceme jen brát, ale i dávat. Každá firma pořádá někde společenské setkání, tak pokud ho udělá u nás, tak už to je ta obrovská podpora.
Co všechno můžeme zažit v Klášteře minoritů sv. Jakuba? Poslechněte si celý rozhovor výše.
