Základy povinné školní docházky položila císařovna Marie Terezie. Ve městech vznikaly často jednotřídky, kde se učily děti ve věku šesti až dvanácti let. Jak ale teď Cvrček zjišťuje, reálná data o počtech školáků příliš nesouhlasí s těmi, která hlásal stát.

V dobových zprávách stojí, že školu v českých zemích navštěvovaly 2/3 školou povinných dětí. Český historik z University College v Londýně ale porovnal data se statistikami armády a došel k závěru, že nejsou pravdivá. „Ukázalo se, že to nebyly dvě třetiny, ale spíš 40 až 45 procent.“

Dalších rozdílů si například všiml v platech napříč monarchií. „Dalmácie ve všech statistikách vychází jako poměrně zaostalá, chudá, nerozvinutá korunní země. Ale zrovna v případě mezd najednou nádeník v Dalmácii vydělával čtyřikrát víc než nádeník na Moravě,“ popisuje se slovy, že Dalmácie (historická země, která ležela na dnešním území mezi Chorvatskem a Černou Horou, pozn. red.) byla rájem nádeníků.

Překvapivé byly pro Cvrčka také statistiky dětí, jež se narodily mimo manželství.

„Máme představu 19. století jako století poměrně upjatého,“ říká. V některých oblastech jako Halič nebo Dalmácie se rodilo až 95 procent dětí sezdaným rodičům. „A pak máte Štýrsko nebo Korutany, kde je dětí narozených mimo manželství třeba polovina, nebo víc.“

Někde mezi byly podle Cvrčka Čechy, kde se podle dat rodilo 15 procent dětí mimo manželství.  

Důležitost vzdělání

Pro svou databázi přepisuje Cvrček dobové ročenky, třídní knihy i údaje armády. Data čerpá z archivů, ale i z údajů, které už jsou dostupné na internetu. Mnoho statistik, jak poznamenává, už je digitalizováno. Pro zbytek používá jako hlavní zdroj státní archiv ve Vídni.

Jeho databáze bude volně přístupná od začátku příštího roku, pro nahlížení do dat bude nejspíš nutná jen úvodní registrace. „Nebude asi sloužit k tomu, aby si přes ni někdo našel své předky. Je to spíš pro zájemce o to, jaká byla třeba zaměstnanecká struktura na Ústecku v roce 1880,“ popisuje.

Celý projekt je možný díky milionovému grantu od Nadačního fondu Neuron, který Cvrček získal před čtyřmi lety. Díky penězům mohl například zaplatit třeba studenty, kteří údaje ze starých dokumentů přepisovali.

„Pan Cvrček nás tehdy zaujal tím, že chtěl zdokumentovat ekonomickou historii ve vzdělávání. Všichni si uvědomujeme, že vzdělávání je jednou z nejdůležitějších disciplín,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Neuronu Monika Vondráková, jak Cvrček grant na budoucí databázi získal.

Pavla Lioliasová, mpr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít