Čeští vědci pomáhají zachraňovat deštné pralesy v Africe. Problém jsou pytláci i hledači zlata

Čeští vědci by mohli pomoct s ochranou deštných pralesů. Nedávno zmapovali nepříliš prozkoumané oblasti deštného pralesa v africkém Kongu. Při expedici tam v březnu rozmístili 40 fotopastí, které do května pořídily přes 16 tisíc fotografií.

Experiment Praha/Kinshasa Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Jůnek s částí expedice Neuron Dzamba ya lobi

Tomáš Jůnek s částí expedice Neuron Dzamba ya lobi | Foto: Nadační fond Neuron

„Konžská pánev jako druhý největší deštný prales na světě se začíná rapidně otevírat využívání zdrojů. Začínají se tu stavět silnice, přicházejí sem těžaři dřeva i minerálů,“ popisuje pro Radiožurnál jeden z vedoucích expedice Neuron Dzamba ya lobi Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý magazín Experiment z 22. srpna 2020

Cílem českých zoologů proto bylo prozkoumat, jak tato lidská činnost působí na konžskou faunu.

„Předpokládá se, že tlak na divoká zvířata v Konžské pánvi je zhruba 6x větší, než aby byla populace zvířat schopná se obnovovat. Pokud máte lovce s drátěnými oky, která chytí všechno od krysy po gorilu, vytváříte tlak na celou komunitu pozemních zvířat.“

Gorila sice podle něj může z drátěného oka uniknout, ale na následky zranění pak zemře. Cílem české expedice bylo mimo jiné zjistit, jaké druhy jsou touto situací nejvíc ohroženy. A díky spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody budou moct čeští zoologové sledovat vývoj situace v Konžské pánvi i nadále.

„Fotopasti, které jsme v únoru rozmístili, byly na hraně dřevařské koncese, kde se těžilo. Stihli jsme tak ještě zmapovat část přilehlého lesa, kde se ještě těžit nezačalo,“ říká Jůnek. Nyní tak mají čeští vědci k dispozici data „před“ i „po“.

Dalším problémem je, že činnost těžařů – zvlášť těch, kteří v Konžské pánvi získávají zlato – neovlivňuje pouze místní zvířata, ale také život lokálních obyvatel.

„Vylezete z nedotčeného pralesa do nivy potoka, která je v délce mnoha kilometrů zcela přeorána. Místní, kteří tam žijí, s tím mají problém, znečišťuje to zdroje pitné vody. Od těžařů navíc nemají žádné informace, takže nevědí, zda u toho například nepoužívají kyanid nebo jiné jedovaté látky.“

Jůnek s kolegy se do Konga chtějí co nejdříve vrátit. Bez dat nasbíraných z fotopastí a bez audionahrávadel se totiž podle nich nedá situace systematicky řešit.

Šimpanzi na snímku z fotopasti | Foto: Nadační fond Neuron

Vojtěch Koval, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme