Orchidej už byla pokládána za vyhynulou, než ji v roce 1968 botanici znovu objevili nedaleko někdejší zlatokopecké osady Whroo v centrální části Victorie.
Firma Rabbit Trhový Štěpánov se obrátila na soud, který v předběžném opatření přikázal obráncům zvířat, aby ze svých webových stránek vymazali všechny fotografie a videozáběry, které tajně natočili.
„Realita je taková, že přípravná řízení trvají neúměrně dlouho. A pak jenom můžeme koukat, jak se v Polsku staví, a my tady nejsme schopni pohnout se z místa,“ konstatuje poslanec ODS Ivan Adamec.
Novinář Michal Komárek považuje legislativní procesy kolem výstavby za záruku ochrany životního prostředí. Premiérův poradce Štěpán Křeček se nebrání řešení detailů za pochodu.
Kolem 15.00 slezli aktivisté z rypadla v Dolech Bílina kvůli počasí. Policie zadržela čtyři lidi a převezla je na služebnu. Na rypadle v dolech Nástup Tušimice na Chomutovsku aktivisté zůstávají.
Některá zvířata byla bez kůže a téměř na všech byly patrné stopy po rybářských sítích. Tuleni přitom figurují na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody.
Většina tepláren v Česku může přestat spalovat uhlí do roku 2030. Potřebné investice na jejich transformaci se pohybují okolo 100 miliard korun, uvádí studie vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun.
V usnesení komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky.
Proti stavbě rozhledny protestují ekologické organizace. Vadí jim zásah do chráněného území, protože masiv Králického Sněžníku se řadí do takzvaného alpínského bezlesí.
Češi a Češky podceňují prevenci rakoviny. K lékaři chodí jenom asi polovina lidí. Kontroly přitom hradí zdravotní pojišťovny. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Kauci, která by v případě úspěšného odvolání měla být vratná, navrhuje ministerstvo v případě odvolání 25 000 korun, za každé napadené závazné stanovisko pak dalších 10 000 korun.
Nejvyšší soud Spojených států v pondělí zamítl stížnost trojice ekologických uskupení, která zpochybňovala právo administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit na hranicích s Mexikem zeď.
Barbora se v neděli vrátila z polského Bělověžského pralesa, kde se podílela na blokádách strojů, které těží a odvážejí smrkové dřevo. V pondělí už se účastnila demonstrace na Malostranském náměstí.
Před deseti lety získala Jaderná elektrárna Temelín oficiální povolení k výrobě elektřiny. Jihočeský krajský úřad ji zkolaudoval. Už šest roků přitom běžela ve zkušebním provozu a dodávala elektřinu do sítě. Kolaudace byla tečkou za mnoha lety výstavby, konfliktů s ekologickými aktivisty i oficiálních protestů ze sousedního Rakouska.
Česku se příliš nedaří třídit bioodpad. Ročně ho každý z nás vytřídí v průměru jen do 150 kilogramů. Vyplývá to z průběžných výsledků organizace Arnika a společnosti EKO-KOM, která svoz bioodpadu zajišťuje. Větve, posekanou trávu, ale třeba i odpadky z kuchyně by lidé měli vyhazovat do speciálních hnědých kontejnerů nebo svážet do sběrných dvorů a kompostáren. Česko se snaží vyhovět evropské směrnici, která nařizuje do roku 2020 snížit objem bioodpadu na skládkách na třetinu.
V rybách z Labe v Ústí nad Labem jsou podle ekologů vysoké koncentrace toxických látek. To je závěr analýzy neziskové organizace Arnika. Ta navázala na svůj výzkum sedimentů z řeky, který loni potvrdil obsah polychlorovaných bifenylů v Labi. Podle ekologů toxické látky obsahují i ryby z Odry v Ostravě.
Stromy u silnic mizí rychlým tempem. Za posledních deset let se pokácelo 160 tisíc stromů, vysázeno bylo asi 90 tisíc. Oznámila to vedoucí kampaně Zachraňme stromy z ekologického sdružení Arnika Marcela Klemensová. Ekologové by podle ní raději volili jiná řešení, než stromy ve velkém kácet. Silničáři s tím ale nesouhlasí.
Soud bude řešit kauzu týkající se údolí Rudolfovského potoka nedaleko Českých Budějovic. Část obyvatel Rudolfova a Jivna a také ekologové bojují proti zásahům do přírodně cenného území. Proti jsou vlastníci pozemků a obec Jivno, kteří tam chtějí stavět chaty a sportovně rekreační areál.
V Německu se zvedá odpor vůči plánu tamního ministra dopravy Alexandra Dobrindta na zpoplatnění všech typů silnic. Třeba příhraniční obce se obávají, že k nim kvůli tomu bude jezdit méně lidí z Čech a Rakouska, protože se jim nevyplatí jezdit do Německa za nákupy. A nesouhlasí ani ekologové, podle kterých je zavedení poplatku motivované čistě hospodářsky a neomezí individuální automobilovou dopravu.
Senátoři schválili návrh zákona o Národním parku Šumava. Navzdory četné kritice z řad odborné veřejnosti i petici, kterou podepsalo na 26 000 lidí. Žádali zásadní opravu normy. Ekologové varují, že dává přednost zájmům developerů před ochranou vzácné šumavské přírody. S tím ale senátoři nesouhlasí a namítají, že jejich předloha rozšiřuje první zónu, do níž by člověk neměl zasahovat ze současných 13 na skoro 27 procent.
Stromů okolo silnic ubývá. Ekologové tvrdí, že pomáhají řidičům při orientaci a zabraňují tvorbě sněhových jazyků. Vybízejí proto silničáře, aby méně káceli a více se věnovali výsadbě nových stromů. Ti to ale odmítají a odvolávají se na zvýšení bezpečnosti a zákon o pozemních komunikacích.
Ekologičtí aktivisté bojují proti metodě při opravě dálnice D1 u Měřína. Protože je do sporu zapojených několik úřadů, je pravděpodobné, že se celá věc protáhne.
O limity těžby hnědého uhlí na severu Čech vedou dlouholetý spor těžaři, ekologové a obyvatelé obcí postižených těžbou. Podle nejnovějšího průzkumu více než dvě třetiny obyvatel Česka nechtějí, aby se kvůli těžbě hnědého uhlí bouraly další obce. Právě tomu měly územní limity z roku 1991 zabránit, těžaři se ale snaží o jejich prolomení, podporuje ho i Ústecký kraj.
Lidé v Černousích na Frýdlantsku si stěžují, že nikdo už 30 let nevyčistil koryto řeky Smědé pod vesnicí. Koryto je plné usazenin, stromů a křovisek. Když přijdou do Černous pravidelné jarní záplavy nebo letní povodeň, voda z údolí kvůli zanesené řece pomalu odtéká. Většina lidí z osad Ves nebo Boleslav se pak nedostane několik dní do práce nebo do školy či najedou desítky kilometrů navíc přes Polsko a Německo.
Brněnským ekologům i některým majitelům psů vadí solení zasněžených nebo zledovatělých ulic. Nejvíce škod prý chemický posyp napáchá v centru města. Přestože se chodníky solit nesmí, nadměrné dávky ze silnic se stejně dostanou i na ostatní komunikace. Silnice se ale musí posypávat kvůli dopravě, Brno proto zřejmě zimní solení nezakáže.
