Pro zemědělce a jeho firmu se nejedná o první trest. Před dvěma lety je soud obvinil v osmi různých případech ničení půdy, které prováděli mezi prosincem 2016 a lednem 2019.
„Myslím si, že je skvělé, že v dnešní době má ochrana přírody nějakou váhu. Oproti devadesátým letům se tady hodně věcí zlepšilo,“ říká Martin Trávníček pro projekt Narozeni do svobody.
Čechy znepokojuje sucho, většinově chtějí chránit klima a modernizovat zemi, ve složitém tématu ale tápou a nedůvěřují v něm ani politikům, ukázalo se v novém výzkumu České klima 2024.
Do zvlněné krajiny okolo Strmilova na Jindřichohradecku by mělo přibýt osm větrných elektráren. Obyvatelé města se to dozvěděli na setkání se zastupiteli a zástupci energetické firmy.
„Začalo to sloučením několika životních situací a pocitů. Scénář vznikal především v době covidové, všichni si najednou uvědomili, že naše existence je křehká,“ popisuje téma snímku Sucho Sláma.
„Jako smysl vystupování v médiích vidím ne alarmovat, že tohle je nejhorší, co nás může potkat, ale spíš říkat, že je to ukázka možných situací a je potřeba se jim postavit čelem,“ říká Trnka.
S končící těžbou v okolí Karviné by se z oblasti mělo odstranit i potrubí, pro které už nebude využití. Podle nadšence do místní historie se nad jejich umístěním moc nepřemýšlelo a jizví tak krajinu.
Stojí za úbytkem hmyzu počasí? „Vliv počasí není úplně snadno kvantifikovatelný. Hmyz většinou poměrně hodně fluktuuje v početnosti,“ říká Tomáš Ditrich z Jihočeské univerzity.
Další věc, která v návrhu evropského nařízení na ochranu přírody úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině.
Součástí manuálu je i doporučení kamene a typografie. „Má to být pomoc lidem, kteří v tu chvíli asi chtějí řešit trochu jinou věc než to, jak popsat náhrobní kámen,“ popisují architekti.
Traviny na louce spásají shetlandští poníci. „Tito poníci jsou vychovaní, vycvičení, a když je třeba nutný veterinární zásah, tak za námi přijdou,“ vysvětluje Tomáš Blažek ze sdružení Krajina.
Bývaly to meandry řeky, po narovnání toku se z nich ale stala slepá ramena, o která se často nikdo pořádně nestaral. Kolem Labe na Pardubicku jsou takových míst desítky, teď se budou postupně měnit.
Špatné je to podle ovocnáře Ludvíka i pro přírodu jako takovou: „Na kůře stromů přežívá spousta užitečných organismů. V sadech také hnízdí ptáci, na zoraných polích nemůžou přezimovat.“
„Budeme odstraňovat zejména nežádoucí náletové dřeviny, což jsou hlavně smrky, případně vrby a břízy. Zůstane tady pár solitérních větších stromů uprostřed louky,“ říká Ladislav Lešák.
Stavební firmy vydělají víc, když staré zbourají a nahradí novým. Často vyhazují staré dveře, krovy, podlahy. „Když tam pak přijdeme, vidíme, že tam žádný vážný problém není,“ říká architekt Kmošek.
„Je tu významná část společnosti, která by ráda zpomalila. Vnímá tuto dobu jako příliš rychlou. Možná se nám neohřívá jenom atmosféra a klima, ale i společnost,“ naznačuje ekopsycholog Jan Krajhanzl.
„I v malých koncentracích to zvířata velmi ovlivňuje. Pro ně je to nervový jed. Včely jsou pak zmatené a nemohou fungovat tak, aby přežily,“ přibližuje ekolog z Akademie věd.
„Navrhujeme atmosféru, ve které člověk relaxuje, zažívá něco, nebo se učí. Prostě tímto způsobem dokážeme stimulovat smysly, které chceme. Je to spíš kouzlo než umění,“ míní krajinářský architekt.
Novela by měla umožnit uspořádání pozemků tak, aby byla obnovená ekologická stabilita krajiny, uvedl pro Radiožurnál mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Pomoc proti suchu nebo odvodňovací kanál? Experti varují před negativními vlivy stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle nich vezme vodu z krajiny a negativně ovlivní biotopy.