Nejznámější americký svíšť v sobotu vylezl ze své nory a předpověděl brzký příchod jara. Rituál lidé mohou znát třeba i z komedie „Na Hromnice o den více“ s Billem Murray, i tam je jeden z hlavních protagonistů onen svišť Phil, který podle letitého rituálu dokáže 2. února určit jestli Američany čeká ještě dlouhá zima nebo jestli se náhodou už pomalu neblíží jaro.

Traduje se, že pokud Phil spatří svůj stín a zaleze zpět do nory, tak chladné počasí vydrží dalších šest týdnů. Když ale žádný stín mít nebude, tak jaro už údajně čeká za dveřmi. Tak, jak by se asi z podobných pokusů dalo předpokládat, úspěšnost jeho předpovědí není vysoká - pohybuje se kolem 40 procent. V poslední době se ale přece jen jeho předpovědi o pár procent zpřesnily. Podle údajů Americké agentury pro oceány a atmosféru se svišť se svou předpovědí trefí se 46 procentní pravděpodobností.

Zvířata jako meteorologové

I když se v tomto případu jedná jen o rituál, některá zvířata dokážou předpovídat krátkodobé změny počasí. Známá je aktivita hmyzu těsně před bouřkou. Kvůli nízkému tlaku se hmyz drží více při zemi, což může posloužit velmi dobře jako indikátor přicházejícího deště nebo bouřky. Daleko lépe na srážky pak upozorňují vlaštovky, které právě tento hmyz v blízkosti země loví.

Jak tvrdí Petr Voříšek z české společnosti ornitologické, pokud se vrátíme do současnosti, tak to, že se oproti 21. prosinci, prodloužil den už o více než 20 minut, můžeme pozorovat právě nejlépe na změnách v chování ptáků.

„Začínají se chystat ke hnízdění. Každý druh to má trochu jinak s načasováním, ale s prodlužováním dne se zvyšuje zpěvní aktivita, zvyšuje se hlasová aktivita. V tuto dobu začaly houkat sovy, ozývají se šplhavci, strakapoudi, ti jsou hodně aktivní. Můžeme za slunečných mrazivých dnů slyšet brhlíky nebo sýkorky začaly také prozpěvovat. Začínají zpívat i kosi, ty stimuluje umělé osvětlení, takže ve velkých městech můžeme slyšet zpívat kosa třeba i v prosinci,“ popisoval Voříšek.

Počasí podle pavoučích sítí

Naopak na slunečné počasí zase mohou upozornit pavouci, respektive jejich sítě. Pokud někomu přes noc vyroste třeba na verandě nová pavučina, je velká šance, že ten den pršet nebude. Dalo by se tedy říct, že v tom krátkodobém předpovídání jsou některé zvířecí projevy skutečně věrohodné, jak ale říká ornitolog Voříšek, celkově v té úspěšnosti ale rozhodně mají navrch výkonné meteorologické počítače. 

„Třeba pěnkava se ozývá zvláštním hlasem, který se překládá do lidštiny jako „prš, prš,“ takže když se takhle pěnkava ozývá, mělo by pršet. Osobně mám z vlastní zkušenosti názor, že je spolehlivější podívat se na meteorologický radar, podle kterého uvidíme, zda za chvíli bude pršet, nebo ne. Pěnkavy v tomhle spolehlivé příliš nejsou. Což neznamená, že ptáci nemohou reagovat s nějakým předstihem, jen ta spolehlivost není taková, že bychom na ní založili třeba naše plány,“ dodal Voříšek.

Asi nejhůř ze všech si vede symbol všech zvířecích meteorologů – zelená rosnička. Na téhle pověře, kdy rosničky šplhají po žebříku v zavařovací sklenici, nic pravdivého není a zajímavé je, že se ani příliš neví, odkud se vlastně tohle přesvědčení o jejich schopnostech vzalo. Pokud jde na předpověď na únor, tak podle Českého hydrometeorologického ústavu a jejich dlouhodobého výhledu nás čeká klasické únorové počasí. Na konec zimy to tedy zatím ještě určitě nevypadá.

Ondřej Ševčík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít