Dosud neznámé rostliny na Zemi. Vědci loni objevili novou sněženku i keř se superlepidlem
Sněženka objevená na facebooku, keř vylučující superlepidlo a zázračná bobule, která ošálí vaše chuťové pohárky. To jsou některé z nově objevených druhů rostlin, které v roce 2019 pojmenovali odborníci z Královských botanických zahrad v britském Kew. Tématu se věnuje server listu The Guardian.
Mezi dalšími je například nový druh tropického stromu kananga, který je obecně známý jako ylang-ylang a podle dosavadních výzkumů v současnosti přežívá jen sedm jeho exemplářů. Objevena byla i nová fialka zbarvená jako pruhovaný bonbón a houba s růžovým jádrem, která dokáže bojovat proti rakovině a virům, píše The Guardian.
VIDEO: Hledají potravu, nebo míří ke Gibraltaru? Rybář zpozoroval kosatky v Messinské úžině u Sicílie
Číst článek
Nový druh sněženky byl objeven v severozápadním Turecku, když jistá dětská lékařka nahrála fotografie z dovolené na facebook. Tam si květinek všiml ukrajinský odborník na sněženky. Společně s lékařkou odjel na místo, kde je vyfotila, poslal vzorek do Kew, a tam ho coby nový druh potvrdil „sněženkolog“ Aaron Davis. Špatnou zprávou je, že tento nový druh sněženky byl už nyní vyhodnocen jako kriticky ohrožený.
V deštném pralese pohoří Chimanimani na hranicích mezi Mozambikem a Zimbabwe byl objeven nový druh keře Synsepalum dulcificum.
Keře z řádu vřesovcotvaré plodí bobule, pro něž se vžilo anglické označení miracle fruit, tedy zázračné ovoce. Obsahuje látku zvanou mirakulin, které blokuje chuťové pohárky vnímající kyselost, takže i takové potraviny, jako je limetka, pak chutnají sladce. I tento druh byl klasifikován jako ohrožený kvůli pokračujícímu ničení pralesa.
Nový druh keřovitého gumovníku byl objeven u jediného vodopádu na řece Bafing v západoafrické Guineji. „Obsahují nějaký druh biologického lepidla, kterým se lepí ke kamenům, aby je nespláchla voda, ale zatím tato zajímavá látka nebyla prozkoumána,“ uvedl botanik z Kew Martin Cheek, který pojmenovává asi deset nových druhů za rok. Vědci z Kew předpokládají, že tento druh bude celosvětově vyhubený, až v příštím roce začne stavba přehrady pro vodní elektrárnu.
K čemu slouží chlupy a vlasy u savců? Lidské jsou odolné jako ocel, kočky je používají místo pláštěnky
Číst článek
„Máme vzorky dalších druhů ze stejného řádu, které vyhladily jiné hydroelektrárenské přehrady,“ dodal Cheek. K vyhynutí rostlin dochází podle vědců děsivým tempem a ohrožená je každá pátá rostlina.
Nejvzácnějším objevem roku 2019 bylo zonozono, 20 metrů vysoký strom příbuzný s ylang-ylangem, který se našel v pohoří Usambara v Tanzanii - a ví se jen o sedmi exemplářích.
Houba z Jün-nanu v jihozápadní Číně dostala v letošním roce jen formální vědecké jméno, ale obyvatelé v této oblasti ji používají jako tradiční léčivý prostředek na artritidu už více než 400 let. Zájem vědců podnítil objev jedné ze složek těchto hub. Když jsou vystavené světlu, bojují tyto složky s nádory, viry a plísněmi.
‚Tolik nových‘
Objev a vědecké pojmenování nových druhů je klíčovým prvním krokem k jejich ochraně. Vědci z britského Kew v roce 2019 oficiálně pojmenovali 102 druhů rostlin a osm hub nebo plísní, z nichž mnoho je už nyní ohroženo vyhynutím. Největší hrozbu představuje ničení přírodního prostředí kvůli zemědělství, těžbě dřeva, přehradám a důlnímu průmyslu, a také dopady klimatické krize.
Arboristé z Mendelovy univerzity v Brně testují nový postřik proti jmelí. Dokáže ho ‚vyhladovět‘
Číst článek
Co do váhy představují rostliny 82 procent veškerého života na Zemi - lidé jen 0,01 procenta. Tvoří základy veškerého života, produkují kyslík a potravu, poskytují útočiště i léky.
Existuje téměř 400 tisíc známých druhů a na celém světě je ročně pojmenováno zhruba 2000 nových druhů.
„Všichni jsme závislí na rostlinách,“ řekl botanik Cheek. „Je šokující, že jich stále objevujeme tolik nových. Je snadné si myslet, že už na této planetě známe všechno, ale není tomu tak. Místní lidé ty rostliny třeba znají, ale věda je nezná.“
„Je důležité ty rostliny nyní pojmenovat, protože přírodní prostředí rychle mizí,“ dodal. „Až když mají jméno, může je oficiálně posoudit Mezinárodní svaz ochrany přírody, a až pak můžeme mít šanci přimět národní úřady, aby dané oblasti začaly chránit.“