Pokusná pole za Prahou. Výzkumníci hledají nové odrůdy pšenice, které by vydržely změnu klimatu
Když se půjdete projít po polích okolo pražské Ruzyně, můžete si místy připadat jako v nějaké přírodní galerii. Namísto dlouhých lánů obilí, tu je pole rozdělené do úhledných obdélníků, a na každém roste něco jiného. Jsou to pokusná pole výzkumného ústavu rostlinné výroby. Šlechtitelé se na nich snaží vyvinout takovou odrůdu, která by odolávala suchu a dalším klimatickým změnám.
Šlechtitelé pěstují nové nebo znovuobjevené druhy obilí. Takové, které se líp přizpůsobí klimatickým změnám. Poslechněte si reportáž Radiožurnálu
„Toto je součást kolekce novosibiřské 67 a vidíte tady, na rozdíl od běžných pšenic, že má prodloužené plevy,“ prochází se cestičkami mezi dozrávajícími klasy jednotlivých odrůd Petr Martinek ze Zemědělského výzkumného ústavu.
„Jako určitá perspektiva je například nově vytvořený rod tridordeum. Málo se o něm ví. Je to záležitost stará asi 40-50 let. Taková nástupce triticale. Je to kříženec pšenice s ječmenem chilským,“ popisuje.
S jeho šlechtěním jsou vědci teprve na začátku, suchovzdorné rostlině, která se rozšiřuje ve slunných oblastech Španělska a Francie, ale věří. Teď bude potřeba ji přizpůsobit českým podmínkám.
„Je potřeba z toho udělat ozim. V našich podmínkách to má problém s dozráváním. Nemá to přesné datum dozrání. Jsou tam zelený klasy, zralý klasy, je potřeba udělat ozimou formu pro naše podmínky,“ říká Martinek.
Zapomenutý čirok
Šlechtitelé ale zdaleka nejdou jen cestou vývoje úplně nových druhů. Jak připomíná Jiří Hermuth z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, pro česká pole mají potenciál i staré a ne tolik používané odrůdy, například čirok.
„To není neznámá věc pro naše sedláky. Už ve 20. letech minulého století se tu pěstovali a boom byl do 50. let. Ale pak to převálcovala kukuřice a na čirok se zapomnělo, říká Hermuth.
26:18
Měly by dostat přes držku, řekl šéf svazu průmyslu o protestujících dětech. Za svá slova se omluvil
Číst článek
Čirok se dá navíc využít různým způsobem, dodává: „Dá se využít jako biomasa, to znamená, co vám naroste, můžete zkrmit dobytkem. Nebo jako náplň do bioplynových stanic, z kterých vyrábíte anaerobní technologii metan, bioplyn.“
Potravina
Kromě toho je čirok vhodný jako potravina. Čiroková mouka je přirozeně bez lepku a dá se bez problémů využít jako alternativa té pšeničné. Podobné rostliny navíc podporují tvorbu humusu v půdě.
„Má to velký kořenový systém. To znamená, že prokořeňují profil, mluví se o zhutnění půdy, že jsou nemocné. Ty kořeny prokořeňují profil, vytváří kanálky, dochází k ovzdušnění a ozdravení celého systému,“ popisuje Hermuth
Největší plochu českých polí ale stále zabírá pšenice ozimá. Pěstuje se na víc než osmi stech tisících hektarech. Podle prvních propočtů statistiků by letošní úroda základních obilovin mohla být mírně vyšší než loni. Český statistický úřad ji odhaduje na 7 milionů tun. Kvůli suchu se ale nejspíš nevyrovná sklizni před pěti lety.
