Klimatolog Trenberth: Tornáda předpovídat nejdou, vznikají náhodně. Oteplováním zesílí
Globální oteplování může tornáda posílit, tvrdí světově uznávaný klimatolog Kevin Trenberth, emeritní výzkumný pracovník Národního centra pro výzkum atmosféry v USA. Podle něj ale zatím není jasné, do jaké míry změna klimatu promlouvá do samotných okolností vzniku tornád. Jejich vznik je náhodný a varování je možné jen pár desítek minut dopředu, říká v rozhovoru pro Radiožurnál.
Čeští meteorologové přiřadili tornádu, které zpustošilo několik obcí na jihu Moravy, stupeň síly F4. Jak mimořádná událost to je v kontextu celé Evropy?
V Evropě se ročně objeví kolem 250 až 300 tornád. Většina z nich ale trvá jen krátce a jsou velmi malá, mají spíš sílu F1 a F2, než F3, F4 nebo F5, která už působí značné škody.
Fujitova stupnice
- F0 - Škody na komínech, větvích stromů a vyvrácení mělce kořenících dřevin. Vítr v nárazech: do 119 km/h.
- F1 - Strhává střešní krytinu, posune prefabrikované domy či sfoukne auta ze silnice. Vítr v nárazech: 120 až 180 km/h.
- F2 - Strhává střechy, převrací vagóny a dodávky, zdvihá auta ze země a vyvrací velké stromy. Vítr v nárazech: 180 až 250 km/h.
- F3 - Strhává střechy a zdi domů, převrací vlaky, zvedá auta ze země, vyvrátí většinu stromů v lesích. Vítr v nárazech: 250 až 330 km/h.
- F4 - Zboří dobře postavené domy a ty se slabšími základy odfoukne pryč, stejně jako automobily. Vítr v nárazech: 330 až 420 km/h.
- F5 - Třísekundové nárazy větru o síle přes 420 km/h, které i pevné domy dokážou vyrvat ze základů. Automobily odhazuje do stometrové vzdálenosti a je schopné servat kůru ze stromů. Dokáže srovnat se zemí nebo odnést pryč i bytelně postavené budovy.
Nejsilnější tornáda se objevují v severní polovině Evropy. Není tedy nečekané, že se nějaké může objevit i u vás, je to ale velká náhoda.
Jak vůbec takové tornádo mohlo vzniknout?
V Česku šlo o letní bouřku a tornáda vznikají jako součást velkých bouřek, většinou jde o takzvané supercely. Tyto bouře jsou jakoby trojrozměrné: v jedné části je silný proud stoupajícího vzduchu, v jiné části je zase sestupný proud a navíc vzduch uvnitř zpravidla rotuje. To se děje proto, že větry v nižších částech tornáda jsou z jihu, jsou teplejší a vlhčí. Ve vyšších polohách jsou větry zpravidla ze západu. A to vytvoří vertikální větrný střih, který začne rotovat. Tak vznikne tornádo.
Dá se tornádo za pomocí moderních technologií nějak předpovědět?
Obyčejně se dá vypočítat riziko jeho vzniku, ale rozumně to jde udělat tak den před tím, než se tornádo objeví.
Tornáda jako taková trvají poměrně krátce a ty nejlepší predikce, které jsou ve Spojených státech a spoléhají na radarovou síť a velmi dobrý monitoring ze satelitů, sledujících bouři, ne samotná tornáda, jsou jen zhruba 15 minut dopředu. Pak musíte rychle jednat a někam se ukrýt.
Jakou roli ve vzniku tornáda může hrát globální oteplování?
Ke vzniku tornáda musí být příhodná situace v rozličných vrstvách vzduchu v atmosféře, zmiňoval jsem střih větru, to vše se musí sejít. Zatím není jasné, nakolik se takové podmínky mění s globálním oteplováním.
Dalším důležitým faktorem při vzniku tornád je nicméně celková nestabilita v atmosféře. A to znamená především relativně vlhký, teplý vzduch v nižších hladinách a suchý vzduch nad ním, což vytváří velmi nestabilní a příhodnou situaci pro vznik bouřek.
Tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku bylo nejsilnější v historii Česka. Meteorologové mu přiřadili stupeň F4
Číst článek
Obecně se dá říct, že k takovým situacím bude s globálním oteplováním docházet častěji. Já odhaduji, že ne nutně to znamená, že budou tornáda v budoucnosti vznikat častěji, ale možná budou mnohem silnější. Ty, které momentálně řadíme do kategorií F1 a F2, mohou být nově F3 právě díky globálnímu oteplování.
Jaké další projevy extrémního počasí můžeme očekávat?
Mezi další jevy spojené s bouřkami, které můžou způsobit obrovské škody, patří kroupy. Ty můžou poměrně silně poškodit úrodu, ale i budovy. Dalším jevem jsou deštěm ochlazené, přímočaré ničivé větry, které nerotují, ale směřují z oblohy strmě dolů.
Tento proud vzduchu může být velmi nebezpečný třeba pro letadla. Na povrchu země se vytvářejí velmi silné poryvy větru až na vzdálenost několika kilometrů. Škody pak zpravidla vypadají trochu jako po tornádu. Detailní analýzy pak ale ukážou, že vzduch nerotoval, prudce se roztekl do různých stran.
Tornádo očima meteorologa
Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR upozorňuje, že riziko vzniku extrémních jevů se vypočítává spíš u samotných velkých bouří, u nichž je pak možnost vzniku tornád. Ale hlavně krup nebo silného větru. Tornáda jsou nejméně pravděpodobnou variantou, jejich geneze je poměrně složitá.
„Za vznikem rotace bouře stojí změna rychlosti větru s výškou. To vyvolává tendenci větru rotovat s horizontální osou, my tomu říkáme vorticita. Bouře si pak dokáže vorticitu sklopit na vertikální, zvýraznit ji a roztočit. Tak vzniká supercela. V rotujícím výstupném proudu dochází k poklesu tlaku a bouře si nasává další vzduch z povrchu Země. Ale k tornádu je ještě daleko. Supercela si musí nasát nějakou jinou přízemní rotaci, aby mohlo vzniknout tornádo. V zadní části bouře prší, se srážkami se na povrch Země dostává studený vzduch, roztéká se po zemi a vytváří ,louži´. Jak se roztéká po povrchu, dochází na ní k rotaci vzduchu, kterou si bouře nasaje a vytvoří tornádo.“
