Vnitrovodní led vzniká v horských potocích a řekách, pro živočichy může být nebezpečný
Vnitrovodní led je zajímavý jev, který je typický pro horské potoky a řeky. V tekoucí vodě se nemusí vyskytovat dlouho, ale přesto může znamenat dramatické chvíle pro mnohé podvodní živočichy – třeba pro vzácné perlorodky říční.
Vnitrovodní led je zajímavým fenoménem, pro jehož vznik se musí sejít několik zásadních faktorů. Předně vzniká pouze ve velmi čisté vodě, v době, kdy panují silné mrazy a hladina ještě není zamrzlá. Pak vzniknou nejčastěji útvary podobné cukrové vatě, tedy různě velké pórovité hmotě, kterou unáší proud. A právě takové chvíle může být pro podvodní živočichy velmi dramatická.
„Ve chvíli, kdy je řeka zamrzlá, dole teče voda, nad tím je led, tak je všechno v klidu. Ve chvíli, kdy to zamrzá, se ale dějí věci, které si člověk ani neumí představit. Ta ledová kaše někam připlave, udělá bariéru, ta přimrzne a udělá se třeba jez," vysvětluje Ondřej Simon z České zemědělské univerzity.
A to je chvíle, která nejen že ovlivňuje podvodní život, protože změní v části toku proud vody, v určitém místě zvedne hladinu, ale ovlivňuje i práci hydrologů. Když budete sledovat hydrologická hlášení z desítek míst České republiky, může se na mapě hlásných profilů objevit informace, že měření je ovlivněné ledovými jevy. Pro hydrology je to tedy jen ovlivněné měření, ovšem pro podvodní život to může vytvářet velmi těžká chvíle.
„Je to určitě nebezpečná věc, protože řeka může téct jinudy, může si udělat nové koryto nebo se vytvoří nová proudnice. V horším případě se může stát, že se ta ledová kaše udělá někde na dně, pak ztvrdne, a když pak bude „ledochod“, tak to může vytrhnout perlorodky a vyhodit je s krami na břeh," dodává Ondřej Simon.
Život pod vodou tak je neustále velmi dynamický a pro obyvatele podvodní říše může být až nebezpečný. V každém případě si život pod vodou zaslouží naši pozornost a především ochranu a to nejen v zimním období.