Metro může jezdit bez strojvedoucího, schválili senátoři. Bezobslužný provoz Praha plánuje na lince D
Provoz metra bude možný i bez strojvůdců. Senát ve čtvrtek schválil drážní novelu poslance ČSSD Petra Dolínka, která variantu automatického provozu podzemní dráhy bez řidiče uzákoní. Předlohu ještě musí podepsat prezident. Bezobslužné metro plánuje město Praha u chystané linky D.
Dopravce musí podle nyní platného zákona zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Návrh stanoví výjimku pro metro s automatickým provozem.
Železničáři chtějí testovat vlaky bez strojvedoucího. Do okruhu ve Velimi plánují investovat stovky milionů
Číst článek
Zpravodaj Ladislav Kos (SEN 21) podotkl, že Česko v této záležitosti dohání svět, když v provozu už je přes 1000 kilometrů bezobslužných linek hlavně podzemní dráhy. Dolínek vyzdvihl zvýšení bezpečnosti, když autonomní provoz vylučuje lidskou chybu.
Automatizovaný provoz metra si sice podle důvodové zprávy vyžádá vyšší prvotní investici, výrazně nižší by ale byly provozní náklady.
Praha chce v první fázi stavět linku D mezi Pankrácí a Depem Písnice. Dopravní podnik hlavního města Prahy nedávno zahájil geologický průzkum. Náklady na vybudování úseku mají být předběžně 57 miliard korun. V budoucnu by se měla trasa prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.
Operátoři rozšířili pokrytí signálem v pražském metru. Přibyly čtyři stanice na trase C
Číst článek
Prvenství drží Paříž
Za první první plně automatizovanou linku metra, která jezdí bez řidiče, je považována pařížská linka číslo 14, dříve nazývaná Météor, která byla otevřena v říjnu 1998.
Linka původně měřila přes sedm kilometrů a měla sedm stanic. Spojovala náměstí Madeleine v centru Paříže s novou Národní knihovnou Françoise Mitterranda na východním okraji města.
V roce 2003 byla zprovozněna trať severním směrem do stanice Saint-Lazare a o čtyři roky později byl otevřen 1,6 kilometru dlouhý úsek do stanice Olympiades. Linka tak má v současnosti devět stanic a délku přes devět kilometrů. Byla to první nová linka pařížského metra od roku 1935.
Devadesát metrů dlouhé průchozí soupravy projíždějí na gumových kolech dvojnásobnou rychlostí než nynější metro - bez řidiče a průvodčích. Koleje jsou oddělené od nástupišť plexisklovým tunelem, který má zabránit nehodám a sebevraždám. Přístup k vlaku se otevírá, jen když je souprava ve stanici.
