Durova zatkli, protože může odhalit zprávy na telegramu, říká Koubský. Zuckerbergovi tohle nehrozí
Francouzské úřady vyšetřují šéfa telegramu Pavla Durova, jeho síť je podezřelá z napomáhání zločincům. Durov byl propuštěn na kauci, nesmí opustit Francii a musí se dvakrát týdně hlásit policii. „Ignoroval požadavky francouzských a evropských úřadů na to, čemu by se měl telegram podřídit,“ analyzuje situaci pro Český rozhlas Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.
Telegram je jako platforma velmi specifický, používá se jak k šíření ruské propagandy, tak i mezi ukrajinskými vojáky pro předávání informací. Podle Koubského se tím Durov snaží udržet svou síť stranou od všech vlád, a to jak autoritářských jako v Rusku, tak i demokratických.
„To asi taky značně přispělo k jeho zatčení, protože jedna z taktik, kterou uplatňoval, byla, že ignoroval požadavky francouzských a evropských úřadů na to, čemu by se měl telegram přizpůsobit a podřídit,“ uvádí novinář. Zatímco jiné firmy s nimi podle Koubského alespoň trochu komunikovaly, Durov „házel dopisy do koše“.
Pařížská prokuratura viní Durova z toho, že na telegramu probíhala řada trestných činností, například šíření dětské pornografie. Dále mají francouzské úřady problém s tím, že firma s nimi nespolupracuje na odhalování identity podezřelých či pachatelů.
Durov jako náčelník vojenské komunikace armády. V Rusku po zatčení šéfa telegramu zavládla panika
Číst článek
Podle Koubského tato interpretace Durova jako spolupachatele trestných činů ukazuje na jednu z nejzákladnějších otázek současného fungování internetu a celého digitálního prostředí. „Jaká je spoluodpovědnost poskytovatele platformy za obsah, který se na té platformě šíří, nebo obecněji za činnosti, které se tam odehrávají?“ ptá se.
Tato otázka má dvě možná řešení, uvádí Koubský. „Může být neutrální, tak jako je třeba Česká pošta, vůči tomu, když jejím prostřednictvím někdo nechá doručit dopis, který obsahuje návod k trestnému činu, to je jedna možnost. A druhá možnost je, že provozovatel digitální platformy nese spoluzodpovědnost nějakého druhu. A druh a míra mohou být velice rozmanité,“ vysvětluje.
Telegram není instagram
Další rozdíl, který odlišuje telegram například od všech sítí společnosti Meta Platforms patřících Marku Zuckerbergovi, je čistě technologický.
„Ze zatčení Marka Zuckerberga, kdyby náhodou odmítal spolupracovat, by úřady žádné země světa nezískaly mnoho, pokud jde o přístup k utajené šifrované komunikaci, která se odehrává na platformách společnosti Meta, ať je to WhatsApp, nebo cokoliv podobného,“ říká novinář.
Nesnesitelná lehkost svobody internetu aneb Případ Pavla Durova
Číst článek
Důvodem je podle Koubského to, že Meta používá koncové šifrování, ke kterému firma z technického principu věci nemá přístup. „Když nemůžeš něčí tajnou komunikaci odhalit, protože to technicky nejde, tak nemá smysl tě kvůli tomu zatknout a zkoušet to z tebe dostat,“ doplňuje.
„Telegram je jiný. Na telegramu velká část šifrované komunikace není šifrovaná koncově. Firma má přístup k otevřeným textům šifrované komunikace. Čili z Durova je teoreticky možné dostat nějaký technický prostředek nebo ho přimět, aby vydal pokyn, aby komunikaci, která úřady zajímá, rozšifroval,“ pokračuje Koubský.
Je také možné, že to je jeden z důvodů, proč francouzská prokuratura Durova zadržela. „Je to nakonec napsáno i v obvinění vůči němu, že odmítá poskytovat technické prostředky potřebné k uskutečňování odposlechů komunikace na telegramu,“ uzavírá novinář.
Celý rozhovor s Petrem Koubským, vědeckým redaktorem Deníku N, si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.