Farma 21. století: zemědělcům chybí pracovní síla, investují víc do robotizace a digitálních technologií
Stodolou projíždí robot a kontroluje krmení dobytka. A vedle na poli jízdu traktoru řídí navigační systém. I tak vypadá v Česku moderní farma. Jak vyplývá z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků, do nákupu robotů a digitálních strojů investuje v Česku každý pátý zemědělec.
Farma Jana Millera je moderní od úplného základu. Kromě robota, který krávy zváží a následně podojí, v kravíně po vyznačené trase jezdí taky krmicí roboti. „V kravíně máme senzory. Když fouká hodně vítr nebo když je hodně teplo, tak se brána buď otevře, nebo se naopak sama stáhne,“ vysvětluje majitel farmy.
Každé tele, které se tu narodí, dostane už šestý den po narození obojek s čipem. Stejný mají všechny zdejší krávy. Z čipu se farmář dozví i to, kolik kroků kráva nachodí. Zvýšená aktivita totiž značí, že je zvíře v říji.
Všechna data se farmáři Millerovi stahují do počítače nebo do mobilního telefonu. Dozví se z něj třeba i to, kolik litrů mléka která kráva právě nadojila nebo že ji trápí zánět.
Nejvíc peněz ale zemědělci utrácejí za navigační systémy do traktorů. Ty podle vládního zmocněnce agentury Global Satellite Navigation Karla Dobeše dokážou na centimetr přesně zasít obilí nebo zorat půdu. GPS systémy navíc šetří náklady.
„Díky navigaci může traktor jezdit sám, aniž by přejel okraj pozemku, protože ten je v systému přesně zmapovaný. Umožňuje taky sázet přesně na určité místo. Počítač si ho přesně pamatuje a při sklizni jede na jisto. Další věc je úspora hnojiva,“ vyjmenovává Dobeš výhody systému GPS.
Mapování půdy
3:22
Střechy pařížského výstaviště se promění v největší městskou farmu na světě. Práci získá 20 zahradníků
Číst článek
Skoro 60 procent z oslovených pěstitelů využívá taky mapové systémy. Mobilní aplikace ukáže, kolik má půda v daném místě živin, jestli má dostatek vláhy nebo jestli v zemi není příliš plevele.
Každý druhý zemědělec podle průzkumu v minulosti investoval také do nákupu meteostanic. Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků Evy Svobodové investují firmy do modernizace strojů a vybavení stále víc peněz.
„U čtvrtiny firem přesahují tyto investice víc jak pět milionů korun,“ dodává s tím, že víc investují firmy než jednotliví drobní živnostníci. Menší farmy totiž na pořízení strojů často finančně nedosáhnou. A to i přesto, že ceny těchto technologií meziročně klesají.
Bez dotací by to nešlo
„Třeba jen poplatek za používání korekčních signálů pro navigační systémy představuje statisícové částky,“ potvrzuje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
„Samozřejmě investice do strojů vybavených špičkovými technologiemi se pohybují v řádech milionů až desítek milionů. Moderní robotizované stáje znamenají taky milionové částky – desítky milionů.“
Na jejich pořízení můžou firmy využít jak státní, tak i evropské dotace. Podle ředitelky Odboru vědy, výzkumu a vzdělávání ministerstva zemědělství Pavlíny Adam peníze míří i na řadu výzkumných projektů.
„Jsou hodně zaměřené třeba na robotizaci. Jsou to třeba různé harvestory, které se používají například při sklizni chmele. Anebo takzvané žvejkometry, což jsou jednoduché senzory, které se upevňují na obojek krav a s jejichž pomocí je možné v reálném čase sledovat zdravotní stav daného skotu i jeho celkovou pohodu,“ vysvětluje.
25:32
Jednou na naše chemické zemědělství šeredně doplatíme. Každý sklidí, co zaseje, varuje přírodovědec
Číst článek
Chybí lidé
Právě nástup robotizace a digitalizace by měl vyřešit nedostatek pracovníků na trhu. Podle předsedy svazu Martina Pýchy chybí v zemědělství nejen zootechnici a agronomové, ale taky nekvalifikovaní pracovníci.
„Nejčastější pozice, které dneska zemědělci poptávají, jsou operátoři zemědělské techniky. To znamená v podstatě řidiče, jsou to ale i opraváři. Jestliže chceme rozvíjet české zemědělství, tak potřebujeme lidi. A jestliže nejsou lidi, tak tam, kde je to možné, je musíme nahradit stroji,“ vysvětluje.
Zatímco ještě před čtyřmi lety připadalo na jedno volné místo v zemědělství šestnáct kvalifikovaných pracovníků, loni už to byli jen dva. Podle Zemědělského svazu se navíc situace bude ještě zhoršovat.
Do deseti let odejde ze zemědělství do důchodu až třetina pracovníků.
