Českou vědu trápí kult průměrnosti. Oslabit to jde jen zahraniční konkurencí, míní prorektor Krištoufek

Univerzita Karlova obsadila 246. místo v žebříčku světových univerzit. Jde o nejlepší hodnocení za poslední dekádu, tvrdí host Osobnosti Plus ekonom a prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek. „Žebříčky není třeba přeceňovat, ale důležitý je globální kontext vysokého školství,“ dodává jeden z nejcitovanějších českých vědců.

osobnost Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ladislav Krištufek, prokurator pro vědu, ekonom

Českou vědu trápí kult průměrnosti, míní prorektor UK | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Krištoufek připomíná, že je hodnoceno stále větší množství vysokých škol. „Takže vlastně stoupáme na žebříčku výš. Globální vysoké školství je víc konkurenční, máme tu nové hráče,“ číká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

„Čína a Spojené arabské emiráty velmi investují do svých univerzit a pak se dostávají do žebříčků velmi vysoko. Nominálně to může vypadat, že stagnujeme, ale prakticky vlastně stoupáme. Univerzita Karlova je v tomto žebříčku nejlepší univerzitou z nových zemí Evropské unie, což není úplně špatný výsledek,“ vyzdvihuje.

Způsoby, jak dále vylepšit renomé Univerzity Karlovy existují, a dva z nich Krištoufek jmenuje. „Pomohla by nám změna mentality: občas nám stačí být nejlepší v Česku, ale to nestačí,“ říká.

Nejvíc tratíme chudými doktorandy. Na výuku silnějších ročníků chybí deset miliard, říká Plaga

Číst článek

Další problém, který se ale netýká jen Česka, je schopnost přitáhnout vědce ze zahraničí.

„První věc je mzdová konkurence, druhá je až příliš striktní přístup k vízům. To pociťujeme jak na úrovni studentů, tak i u výzkumníků, výzkumnic a dalších akademických pracovníků,“ upozorňuje.

„Vízová politika je mnohem striktnější než například v Polsku, takže máme mnoho případů, kdy se výzkumníci rozhodovali mezi námi a Polskem, a vybrali druhou možnost, protože vízová politika byla otevřenější,“ dodává Krištoufek.

Kult průměrnosti

To, že v české vědě chybí také chuť riskovat, vědec uznává. „Větší riskování ve vědě i výzkumu je určitě nutné, ale musí být postaveno na tom, že je opravdu vybudována základna,“ připomíná.

Šest miliard pro vysoké školy navíc není dost, říkají rektoři. Částku nazvali ‚nepodkročitelným minimem‘

Číst článek

„Jako Univerzita Karlova se snažíme podporovat i víc rizikové vědecké projekty. Ty dávají smysl dlouhodobě, ale také je nemůže dělat každý,“ upozorňuje ekonom. 

Podle něj je bolestí českého systému obrovská fragmentace. „V podstatě všichni dělají všechno, a tím pádem je pak těžké zaměřit se na vybudovanou kvalitu, na které pak můžete stavět právě rizikové projekty,“ kritizuje.

Takzvaný kult průměrnosti, který trápí českou vědu, lze oslabit náborem osobností ze zahraničí. „Na to nemáme masově, ale postupujeme krok po krůčku. Pokud tito lidé nevyhoří hned na začátku nárazem na celý český školský systém, přinesou čerstvý vítr a čerstvé myšlenky a postupně věci u nás mění,“ chválí přínos zahraničních akademiků Ladislav Krištoufek.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Barbora Tachecí, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme