Bek: Vláda se k výdajům na školství zavázala. U obrany se také nikdo neptal, kde na to vzít
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce pro svůj resort příští rok desítky miliard korun navíc. Podle médií by mohlo jít až o 40 miliard korun, konkrétní číslo ale ministr hodlá potvrdit až po projednání návrhu vládou. „Vláda by měla směřovat k naplnění svého programového prohlášení, které počítá s tím, že výdaje na školství budou na průměru zemí OECD. To v zájmu rozpočtové stabilizace v tomto roce rozhodně neplatí,“ uvádí v Interview Plus.
Bek prozrazuje, že 6 miliard korun navíc by měly získat vysoké školy, aby se mohly připravit na příchod silných populačních ročníků, které jsou nyní na středních školách.
„A další navyšování se týká infrastruktury. Obávám se, že bez zásahu státu se zřizovatelům, což jsou obce, kraje a města, nepodaří včas vyrovnat s demografickými posuny, a to zejména kolem velkých měst,“ vysvětluje.
Náklady na to prý určitě přesáhnou 16 miliard a je na vládě, kde peníze najde. „Když jsme navyšovali prostředky na obranu, tak ministryně obrany také nemusela přijít s tím, kde se peníze vezmou,“ podotýká.
Zároveň se ohrazuje proti kritice ze strany předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která Bekův přístup označila za populistický. „Je to naprosto nefér, předsedkyně nerespektuje vládní programové prohlášení, které podepsala. Neměli bychom si tyto věci vyříkávat v médiích, ale na vládních jednáních. Já jsem k tomu připraven,“ deklaruje.
Méně odkladů, větší úspory
Bek poukazuje na to, ve školství už došlo k úsporám, například nepopulárním snížením tzv. PHmaxu, tedy maximálního počtu hodin výuky na školách.
Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek
Číst článek
„Systém má celou řadu vad a je z minulosti principiálně špatně nastavený. Ale s asociacemi ředitelů škol jsme vyjednali snížení o 5 procent, což v příštích letech přinese výraznou úsporu,“ tvrdí.
Úspory by mělo přinést i snížení počtu odkladů školní docházky. Návrhy, které by k tomu měly vést, teď projednává sněmovní školský výbor a v krátkém čase by se mělo definitivně rozhodnout o opatřeních.
„25 procent dětí zůstává v mateřské škole o rok déle, než by teoreticky mělo. V řadě zemí se odklady týkají jednotek procent dětí, u nás je to číslo prostě vysoké a musíme s tím něco dělat,“ zdůrazňuje.
Jednou z podmínek je například i přechod k formativnímu hodnocení a opuštění známkování v prvních ročnících základní školy. „Hlavně v 1. a 2. třídě mezi dětmi přirozeně existují rozdíly a vývoj probíhá do jisté míry skokově. Rozdíly se mohou srovnat snadněji, když děti nebudeme vystavovat známkování,“ věří ministr.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio najdete nahoře ve článku.
