Od stolu do superčistých laboratoří. Brněnští vědci využijí embrya určená k umělému oplodnění
Brněnští vědci chtějí jako první v Česku v přísně kontrolovaných laboratorních podmínkách izolovat lidské embryonální kmenové buňky. V takové formě je totiž můžou využít na léčbu prakticky jakékoli části lidského těla. Výsledné kmenové linie je pak možné použít třeba i k vytvoření celých nových orgánů. Vytvářet je začnou v nových takzvaných superčistých laboratořích. Jen díky tomu vyloučí jakékoli vnější vlivy.
„Nechci činit žádné sliby pro budoucno, ale teoreticky není v podstatě žádnou limitací, jaké onemocnění a jaký orgán bychom hodlali léčit embryonálními kmenovými buňkami,“ říká Aleš Hampl, přednosta Ústavu histologie a embryologie brněnské Masarykovy univerzity.
Od stolu do superčistých laboratoří. Brněnští vědci chtějí izolovat lidské embryonální buňky. Natáčela Hana Florianová
Tahle zatím možná trochu fantaskní představa by se mohla stát reálnější díky novému výzkumu, který Hampl vede. Umožňují to unikátní vlastnosti lidských embryonálních kmenových buněk. „Ze své podstaty mají možnost dát vznik úplně libovolné buňce lidského těla,“ doplňuje.
Cílem vědců je vytvořit kmenové linie, které je možné využít v praxi. To se v Česku zatím nedělo.
„To, co jsme dosud dělali, bylo realizováno na úrovni vědy a výzkumu. A linie mají takovou kvalitu, že neumožňuje člověku její aplikaci,“ vysvětluje Hampl.
Pro takto kontrolovaný výzkum je potřeba mít i speciální podmínky, to znamená superčisté laboratoře. Ty se teď dokončují v Centru buněčného a tkáňového inženýrství ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.
„Našim cílem je v plně popsatelných standardizovaných podmínkách tyto buněčné linie ustanovit. Od bodu nula, kdy dostaneme embryo, až po bod, kdy je ustanovena v buněčné linii, tak to popsat a dát jakousi mapu toho průchodu izolace, kde je opravdu každý krok, každá manipulace s buňkou popsaná,“ přibližuje vedoucí laboratoří Irena Koutná.
2:19
Dostupnější léčba rakoviny? Čeští vědci zrychlili výrobu prvku, který se používá při radioterapii
Číst článek
Pokud by se buňky při výzkumu chovaly jinak, než vědci předpokládají, jsou schopni zpětně vypátrat, kde ke změnám došlo. „Když to přirovnám, tak ta buněčná linie získá svůj rodokmen,“ doplňuje.
Při výzkumu budou odborníci využívat embrya původně určená k umělému oplodnění, kterých se dárci vzdali. Nasmlouvaných už jich mají několik desítek. První laboratorně vytvořené kmenové linie by mohly být hotové už letos na podzim.
„Ale samozřejmě překlápíme do podmínek, které ještě nejsou zmapované. Něco, co se doposud dělá jenom ve výzkumných laboratořích. Takže rádi bychom se o to pokusili, ale jestli se nám to na první pokus povede, nebo nepovede, tak na tuto otázku asi nikdo odpověď nezná,“ upozorňuje Koutná.
Úkolem vědců je také zjistit, jakým způsobem linie pacientovi aplikovat. Jestli formou specializovaných buněk nebo pomocí nově vytvořených orgánů.
