Trpaslík mezi hominidy se živil hlavně listím. Vážil pouhých 10 kilogramů

Vědci popsali zatím nejmenšího známého hominida, resp. lidoopa v Evropě. Žil před víc než 11.6 miliony let v období miocénu na území dnešního Bavorska. Zdatně šplhal a zvolil si měkčí stravu, pravděpodobně listí.

Laboratoř Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

lebka

Vědci popsali zatím nejmenšího známého hominida, resp. lidoopa v Evropě (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Vypadá to, že patří k vývojové větvi, která míří i k člověku,“ říká primatolog Stanislav Lhota, vědec, který zkoumá lidoopy v Asii a Africe.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

Nově popsaný hominid dostal jméno Buronius. Článek o něm vyšel v časopise PLOS ONE. Příslušnost k hominidům dokládají nalezené dva jeho zuby a kolenní čéška.

Větší konkurent

Současníkem Buronia byl větší hominid Danuvius, který zůstal všežravý. Jde o první a zatím jediný známý evropský případ soužití dvou druhů hominidů na jednom nalezišti.

„Možná, že se tu vyvinula adaptace, aby si o něco méně konkurovali,“ uvažuje evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Připouští i možnost, že Buronius už malý byl. Podobné soužití – sympatrie – se vyskytuje ale i u dnešních lidoopů v tropických oblastech.

Většina lidoopů je všežravá. Živili se – anebo se dodnes živí – ovocem, jejich jídelníček se liší doplňkovou zeleninou. „U gibbona siamanga z Asie je to jemnější, měkčí strava, u orangutana spíš tvrdá a hrubší. Tvoří ji palmy, kůra stromů, lýko a podobně,“ popisuje Lhota.

Lukáš Kratochvíl, evoluční biolog (zleva), herečka Lenka Kočišová, moderátorka Martina Mašková a primatolog Stanislav Lhota, hosté Laboratoře | Foto: Martina Mašková | Zdroj: Český rozhlas

V našem regionu před 11,6 miliony lety byly ale podmínky drsnější než v dnešních tropech. „V tehdejší subtropické Evropě krajina tolik druhů neuživila,“ připomíná.

Doba ledová

Lidoopy v Evropě postupně zlikvidovala změna klimatu, po nich pak vymřely i opice. Poslední nálezy makaků z Koněpruských jeskyň badatelé datují do doby před půl milionem let. Jisté přežití tehdy neměl ani lidský rod Homo.

„Opakovaně jsme se přesouvali z Evropy do Afriky a zpátky,“ připomíná Lhota. Lidoopi dodnes snášejí změnu podmínek těžce a ve velké části tropů je nahrazují opice.

Jak šimpanzi zvládají celoživotní učení? Jak podle současných poznatků vypadal a žil nejmenší hominid na světě? Ovlivnila u předchůdců lidoopů velikost mozků i to, jestli se dokázali uživit? Poslechněte si celou debatu evolučního biologa Lukáše Kratochvíla a primatologa Stanislava Lhoty, spoluúčinkuje herečka Lenka Kočišová.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme