Archeologové objevili na Hradecku nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. I meč z období stěhování národů
Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do 4. tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
Svou délkou kolem 190 metrů nemá mohyla mezi podobnými stavbami obdobu. Archeologický průzkum začal v daném úseku o délce zhruba sedmi kilometrů na podzim 2023.
Archeologové objevili na Hradecku nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. I meč z období stěhování národů
Podílejí se na něm archeologové z Univerzity Hradec Králové, Muzea východních Čech v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK.
Mimořádný je v kontextu východních Čech i výrobní areál z doby Keltů nebo hroby bojovníků z doby stěhování národů.
Od loňského roku se podařilo archeologům v trase výstavby, v katastrálním území obcí Sovětice a Čistěves, odkrýt rozsáhlá sídliště, která reflektují místní kontinuální osídlení od mladší doby kamenné, přes dobu bronzovou, starší a mladší dobu železnou až po dobu římskou.
Ojedinělým nálezem je i místo, kde byli dle všech známek pohřbeni členové bojovnické družiny některého z místních vládců z období stěhování národů. Nejbohatší z nich byl pohřben s mečem a dalšími atributy jeho postavení, jiní byli uloženi na poslední cestu například s jedním nebo dvěma kopími.
Z rozsáhlého laténské sídliště jsou podle vědců zajímavé půdorysy objektů, zejména pro toto období typických skladišť stojících na masivních pilířích.
Archeologové objevili na trase budoucí dálnice D35 zřejmě nejdelší mohylu v Evropě. Má skoro 200 metrů
Číst článek
Mimořádná je také koncentrace pecí na výrobu keramiky. „Jsou tam doklady specializovaných výrobních aktivit, které nemají ve východních Čechách obdoby,“ uvedl archeolog Miroslav Novák z Muzea východních Čech.
Bohatým nalezištěm je i úsek u Všestar, kde archeologové zachytili několik stovek archeologických situací datovaných do kultury nálevkovitých pohárů a únětické kultury. „Ve východní části úseku, hned u Všestar, ještě zkoumáme raně středověké sídliště, vlastně předchůdce dnešní obce,“ uvedl René Masaryk ze Skupiny STIK.
Raně středověké pohřebiště s 25 hroby bylo objeveno u nedaleké obce Dlouhé Dvory.
Archeologové upozornili zejména na výbavu jednoho hrobu, který obsahoval stříbrnou záušnici, dva jantarové korálky a skleněný korálek, který je ve východních Čechách unikátním nálezem, uvedli. Raně středověké pohřebiště předběžně datují do 11. století a sídliště do období 11. až 13. století.
U Rozběřic archeologové zatím identifikovali přes 700 archeologických objektů, také tam výzkum pokračuje. Zachytili tam sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. Mezi nálezy z tohoto sídliště patří i kostěný hřeben s výzdobou a jantarový korálek.
3:14
Při stavbě D3 už našli archeologové stovky kilogramů válečné munice. Spolupracují s pyrotechniky
Číst článek
U obce Sovětice objevili bohaté tzv. polykulturní sídliště čítající více než tisíc archeologických situací, nejčastěji pozůstatků sloupových staveb, zásobnic, ale také dvou hliníků či dvou studní.
Je tam doložena kultura s lineární keramikou z mladší doby kamenné, kultura nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, mohylová kultura doby bronzové, ale také doba římská a období stěhování národů.
„Mezi nejzajímavější nálezy patří paleolitický nástroj, který byl znovu objeven a částečně opracován v mladším neolitickém období. Velmi neobvyklá je také broušená sekerka vyrobená ze serpentinitu z pozdní doby kamenné,“ uvedla Veronika Rohanová z Muzea východních Čech.
Cenné nálezy archeologové objevili také při nedávno skončené sérii archeologických výzkumů v trase D35 v úseku dlouhém 10,5 kilometru mezi Hořicemi a Sadovou, které začaly v září 2022.
Na tento prozkoumaný úsek současný výzkum navazuje. Například u Milovic u Hořic loni archeologové našli pozůstatky antické nádoby z pátého století před naším letopočtem s figurálními motivy.
