Současný trend je neudržitelný. Vědci z celého světa po čtvrtstoletí znovu varují před ničením planety
Naše planeta není zdravá a musíme ji proto přestat ničit a pomoct jí. Přesně k tomu vyzvalo přes 15 tisíc vědců z víc než 180 zemí světa. Lidé podle nich nabrali nebezpečný směr, a pokud se to nezmění, může být v sázce jejich budoucnost. Celý text varování vyšel v časopise Bioscience.
Jde už vlastně o druhé varování. Tentokrát ho vědci vydali na 25. výročí toho prvního. Už na první pohled zaujme rozdíl v podpoře, které se oběma výzvám dostalo. Zatímco v roce 1992 se pod varování podepsalo na 1500 vědců, tentokrát je to víc než 15 tisíc a další přibývají. Je mezi nimi i několik desítek zoologů, botaniků nebo třeba parazitologů z Česka.
Největším nebezpečím pro indonéské pralesy jsou pytláci, ale i nezájem mladých o přírodu
Číst článek
Obsah je ale v zásadě stejný, rozdíl spočívá v tom, že za těch 25 let se podle signatářů situace planety Země ještě mnohem zhoršila. Jediné úspěchy, kterých se podle nich podařilo dosáhnout, jsou stabilizace ozónové vrstvy a zvyšující se podíl energie pocházející z obnovitelných zdrojů.
Oproti tomu ale vypouštíme víc skleníkových plynů, pokračuje ničení deštných pralesů, v oceánech se zvětšila plocha takzvaných mrtvých zón a lidstvo velmi pravděpodobně vyvolalo další masové vymírání druhů - srovnatelné s pěti dalšími, která planetu za posledních asi půl miliardy let potkala.
Rostoucí lidská populace
Za největší hrozbu vědci považují neustále rostoucí lidskou populaci. Od té předchozí výzvy vzrostl počet lidí o třetinu a tento trend se nejspíš jen tak nezastaví. Potvrzují to třeba odhady OSN.
Norsko možná přestane přispívat na ochranu Amazonských pralesů, vadí mu chování Brazílie
Číst článek
V přepočtu na hlavu tak teď ve srovnání s rokem 1960 na každého člověka připadá jen polovina množství vody. Už v roce 2030 by podle Spojených národů bylo potřeba o 40 procent víc pitné vody, než kolik bude k dispozici.
Rostoucí populace taky klade vyšší nároky na zemědělství, aby se všichni lidé uživili. Vědci upozorňují, že kvůli nakrmení sedmi miliard lidí na planetě, se kácejí neustále další lesy, aby na jejich místě vznikla nová úrodná půda. Mezi lety 1990 a 2015 podle CNN zmizelo asi 129 milionů hektarů lesů, což odpovídá rozloze Jihoafrické republiky nebo asi šestnácti Českým republikám.
Zemědělství
Problém může taky představovat zaměření zemědělství - většina zdrojů se totiž soustředí na produkci masa, která je přirozeně náročnější a zdrojů tedy spotřebuje víc, než rostlinná výroba.
V Německu dramaticky ubývá hmyzu a ptáků. Můžou za to zemědělci, míní ornitolog
Číst článek
S rostoucí lidskou populací souvisí i klesající počet ryb ve světových oceánech. Výtěžnost klesá, a pokud se nic neudělá na ochranu ryb, podle studie vědců z univerzity v kanadském Halifaxu z roku 2006 můžou do poloviny století zkolabovat populace všech ryb využívaných v potravinářství.
Vědci nabízejí řešení, ale nebude to nic jednoduchého. Lidé si podle signatářů hlavně musí uvědomit, že klimatické změny, znečišťování přírody a drancování přírodních zdrojů ohrožuje jejich vlastní blahobyt a je potřeba s tím rychle něco dělat.
Doporučení
Objev olomouckých vědců zrychlí šlechtění obilovin. Zemědělcům ušetří čas i peníze
Číst článek
Vědci, média ani laici zatím podle výzvy nedělají dost, aby si všichni toto ohrožení uvědomili a řídili se tím ve svém každodenním životě. Varování má podle hlavního autora profesora Williama Rippla z Oregonské státní univerzity podnítit rozsáhlou debatu o globálním životním prostředí a upozornit na to, že nastoupená cesta je opravdu neudržitelná.
A praktická řešení, která vědci doporučili, jsou: omezit populační růst, neplýtvat jídlem a nejíst tolik masa, učit děti, aby měly vztah k přírodě, nedrancovat přírodní zdroje a podporovat zelené technologie.
