Zatímco filmaři si ve scéně se zamrznutím vody pomohli digitálním trikem, v přírodě trvá zamrznutí Černého jezera, kde se natáčelo, podstatně déle.

Jak velké musí být ochlazení a jak dlouho musí trvat, aby naše největší jezero ledovcového původu zamrzlo, se dá jen těžko odhadnout.

„Ten ledovcový kar je sám o sobě inverzní kotel, kde se hromadí studený vzduch, a proti tomu hromadění působí teplo vody, která tam je v poměrně velkém objemu. Takže jde o soutěž mezi mrazem a tím, jak dlouho vydrží teplo ve vodě. Většinou teploty musí být okolo minus 10 stupňů a musí trvat delší dobu,“ vysvětluje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Děj pohádky Anděl Páně se odehrává na Štědrý den – že by v tu dobu bylo už Černé jezero zamrzlé, není podle Hubeného pravděpodobné, ačkoliv ne vyloučené.

Tvorba ledu je energeticky náročný proces. „Aby se vám z kapalné vody, která má nula stupňů, stal led, tak celý proces mrznutí potřebuje tolik energie, jako zahřátí stejného objemu vody z nuly na sto stupňů,“ popisuje Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pokud by mělo k zamrznutí Černého jezera o ploše 18 hektarů dojít během okamžiku jako v pohádce, musel by být vytvořen masivní tok energie z povrchové vrstvy vody.

„Nejde o změnu teploty, ale o odběr tepla z povrchové vrstvy vody, kde musí být velké množství tepla odebráno během krátké doby. To si hypoteticky lze představit třeba vysypáním velkého množství suchého ledu z letadla na to jezero. Bylo by to hodně drahé a nepovolily by to orgány ochrany přírody,“ dodává Žárský.  

Z jednoho kila suchého ledu je zhruba 500 litrů plynného oxidu uhličitého a ten při větší koncentraci způsobuje bezvědomí či dokonce zadušení.

Adam Šindelář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít