Podle prohlášení děkana dnes mají studenti v centru k dispozici možnost zkontrolovat se samostatně ručním skenerem a vyučující zase musí vypsat alespoň jeden termín zkoušky v klasické učebně.
Její rohy můžou měřit až metr a v kohoutku dorůstá až 180centimetrů. Na záchraně antilopy Derbyho se v africkém Senegalu podílejí vědci z České zemědělské univerzity.
Výzkum má ukázat, zda se jeleni vyskytují hlavně v oblastech s kvalitní potravou, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. Zároveň vědci mohou z trusu vlků zjistit složení jejich potravy.
„Mohu potvrdit, že k těmto situacím skutečně mohlo dojít. Rozhodně ale popírám, že někdo byl nucen k tomu, aby si podprsenku musel sundat,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz děkan fakulty Tomáš Šubrt.
„Přijde mi, že svými vyjádřeními škola až trochu opovrhuje pocity studentek. Jediné, co jsme k tomu od školy četly, bylo, že nikdo nikoho nenutí,“ uvedla jedna ze studentek Anna.
Etická komise se sešla na podnět rektora univerzity Petra Skleničky v reakci na případy, ve kterých si studentky svlékaly kosticové podprsenky, které aktivovaly bezpečnostní rám v centru.
„Způsob kontroly používaný fakultou je zcela nevhodný. Zde by mohly být při vstupu využívány jiné technologie, např. na bázi rentgenových skenerů,“ míní bezpečnostní expert Jaromír Průša.
Jedenáct studentek Provozně ekonomické fakulty ČZU popsalo serveru iROZHLAS.cz, že si v listopadu pro vpuštění k testu musely svléknout podprsenku, důvodem bylo zpřísnění kontrol proti podvádění.
Záchranná mise se odehrává například na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště, o kterou se stará Správa národního parku Podyjí. Nepřítelem je v tomto případě akát.
Software s názvem Pátrač dokáže třeba svolat nejbližší kynology nebo vypočítat nejpravděpodobnější místo, kde by pohřešovaný mohl být. Software už pomohl při prvních ostrých akcích.
Pandemie samotnou práci biologů v terénu neovlivnila, může být ale ohrožené zpracování vzorků. Přímo v Kamerunu totiž vědci narazili na obtíže související se změnou klimatu.
Třeba Masarykova Univezita v Brně má v Itálii asi 50 studentů, z nichž 31 bylo v oblasti severní Itálie. Česká zemědělská univerzita má v Itálii 6 studentů, jedna studentka se už vrátila do Česka.
Česká zemědělská univerzita má svůj vlastní mokřad. I díky němu se škola umístila na 46. místě v prestižním světovém žebříčku, který vyhodnocuje, jak jsou univerzity ohleduplné k životnímu prostředí.
Vlci jsou na území Českého Švýcarska minimálně od roku 2017, kdy byl jejich výskyt spolehlivě doložen. Podle analýzy nalezených vzorků trusu se sem rozšířili z populace vlků v saské Lužnici.
České vysoké školy zastávají názor, že zpětné kontroly závěrečných prací nemají smysl a jsou zbytečné. Až na pár výjimek nechtějí univerzity práce ani prověřovat.
Čeští vědci cvičí nové specialisty na kůrovce. Mají citlivý nos a čtyři nohy. Jde o totiž o belgické ovčáky, které vědci z České zemědělské univerzity učí reagovat na specifické feromony kůrovců.
Posledních 90 let patří v Evropě k těm vůbec nejvlhčím. Zjistila to studie České zemědělské univerzity, kterou publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.
Možná jste nevěděli, že i u psů se dá rozeznat, jestli jsou praváci nebo leváci. To, jakou „stranu“ preferují, má přitom podle týmu z České zemědělské univerzity vliv i na jejich magnetický smysl.
Unikátní vědecký projekt Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze mapuje dopady pohřbívání na přírodu. Odpovědět má na otázku: Jak ekologicky pohřbít sedm miliard lidí?
Dlouhé, téměř rovné rohy, jakoby stočené do vývrtky, široký krk a úzké svislé světlé pruhy na bocích. To jsou rysy největší antilopy na světě, antilopy Derbyho. Ve volné přírodě západní Afriky jí už žije jen několik desítek kusů. Česká zemědělská univerzita vede už 16 let program na záchranu této velké antilopy. V rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu se snaží populaci antilop Derbyho zvýšit a docela se jim to daří. Na další pokračování projektu ale musí spolek Derbianus Conservation shánět peníze z různých zdrojů.
Zemědělci začínají v těchto dnech se senosečemi. Každý rok při nich zemřou tisíce mládať srn, zajíců a malých ptáků. O to, aby se ztráty povedlo snížit, se snaží nová webová aplikace, kterou vymysleli na České zemědělské univerzitě (ČZU). Nápad podporuje také ministerstvo životního prostředí.
Z Dejvic do Suchdola míří v pracovních dnech zhruba deset tisíc studentů na zemědělskou univerzitu. K tomu je třeba připočíst další stovky místních cestujících. Autobusy jsou tak hlavně v ranní a odpolední špičce nacpané k prasknutí a kvůli kolonám mají často zpoždění. Problém by pomohlo vyřešit zavedení tramvajové tratě, které ale vzhledem k poloze Suchdola není jednoduché.