Viry do buňky proklouznou stejně jako živiny. Objev z Masarykovy univerzity může pomoci ve vývoji léčiv

Proč bojovat, když stačí jen počkat. Tak by se podle vědců z Masarykovy univerzity dala popsat strategie, kterou používají určité viry, aby se dostaly dovnitř buňky. Odborníci si dosud mysleli, že se musí prořezávat membránou. Podle nového objevu jim stačí nenápadně počkat, až je dovnitř sama vpustí. Objev by mohl pomoci při vývoji léků, uvedl ve vysílání Českého rozhlasu Plus vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie Pavel Plevka.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bakterie rostoucí v Petriho misce (ilustrační foto)

Objev může pomoci při vývoji léků proti enterovirům. Ty způsobují například nachlazení, obrnu nebo encefalitidu (ilustrační foto) | Foto: Leigh Prather/Alamy | Zdroj: Profimedia

Jak přesně tento typ viru proniká do lidských buněk?  
Enteroviry se přichytí na povrch buňky, ta je poté obklopí a zabalí do membránového váčku. Ten se odštěpí dovnitř buňky, kde se roztrhne. Viry se dostanou do cytoplasmy, kde pak mohou způsobit infekci.

Pro nás laiky se jen ujistím, jsou to ty viry, které způsobují třeba nachlazení nebo i vážnější onemocnění jako je obrna nebo encefalitida?
Přesně tak, to jsou enteroviry.

Virům tedy stačí jen počkat, dá se to tak říct?
Ano, buňka má vlastní procesy, kterými dokáže ten váček roztrhnout. Používá je pravděpodobně k tomu, aby získala živiny z okolního prostředí.

Nový průlom ve výzkumu rakoviny prsu umožní lépe vyvíjet léky. Nebude je nutné testovat na zvířatech

Číst článek

Jedná se o průlomové zjištění?
Ano, dokázali jsme, že viry vstupují do buňky jinak, než se očekávalo. Dosud se vědecká komunita domnívala, že se viry naváží na membránu a použijí proteiny, které jsou součástí virové částice. Pomocí nich by vytvořily v buněčné membráně kanál, kterým by dopravily svůj genom do cytoplasmy buňky.

My ukazujeme, že role virových částic v tomto kroku infekce je pasivní, čekají, až buňka sama roztrhne ten membránový váček.

Umí se takovému postupu buňky nějak bránit?
V tomto kroku to neumí, nicméně v průběhu infekce mají buňky celou řadu obranných mechanismů. To lze demonstrovat tím, že pokud by chtěl virus infikovat buňku, musí na ni zaútočit sto až tisíc virových částic, aby jedna z nich uspěla.

Během výzkumu jste nafotili a zmrazili tisíce vzorků? Proč jich bylo tolik a proč jste je zmrazili?
V našem výzkumu používáme elektronový mikroskop. Ten aby mohl fungovat, musí v něm být vysoké vakuum, které by poškodilo vzorky, pokud by byly v přirozeném stavu. Buňky v něm totiž obsahují velké množství tekuté vody. Musíme je tak zamrazit, abychom je chránili před vysokým vakuem.

V Brně otevřeli obnovený Mendelův skleník. V tom původním slavný genetik rozkryl zákony dědičnosti

Číst článek

Jednotlivé fotky jsou dvojrozměrnou rekonstrukcí toho, co pozorujeme. My následně chceme vypočítat trojrozměrnou rekonstrukci virů a částí buněk. Na to potřebujeme takové množství fotografií.

Jak může vaše zjištění ovlivnit vývoj nových a třeba účinnějších léků?
Je potřeba říci, že proti enterovirům v současné době žádné vhodné léky nemáme. Náš výzkum ukazuje kudy nejít, vědci už nebudou cílit na původně předpokládaný způsob s prořezáním membrány.

Proti nově objevenému způsobu, kdy buňka roztrhne váček s viry, pravděpodobně nepůjde cílit léčivy. Takto buňky získávají přirozeně i živiny.

Půjde ale cílit na jiné kroky v infekci enterovirů, například na fázi, kdy se z částice viru uvolňuje genom do buňky. Takové místo půjde blokovat pomocí určitých látek.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme