Tým českých vědců vytvořil nástroj proti kvasinkové houbě. Spočívá v nové metodě přípravy molekul

Čeští vědci připravili látku, která ničí kvasinkovou houbu, nebezpečnou pro lidi s oslabenou imunitou. Úspěch odborníků z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Medicinal Chemistry. Základem je nová metoda přípravy molekul, které díky svému specifickému tvaru nedovolí kvasinkám proniknout dále do těla.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robin Kryštůfek, doktorand ve vědecké skupině prof. Jana Konvalinky Proteázy lidských patogenů, ÚOCHB AV ČR

Robin Kryštůfek, doktorand ve vědecké skupině prof. Jana Konvalinky Proteázy lidských patogenů, ÚOCHB AV ČR | Foto: Eva Kézrová | Zdroj: Český rozhlas

„Ty naše látky se používají jako náhubek na tlamě nebo jako dílek puzzle, který zapadá do aktivního místa enzymu, který by za normálních okolností napomáhal kryptokokovi šířit se v těle hostitele,“ říká Robin Kryštůfek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o nové metodě přípravy molekul

Nové látky podle něj zabraňují kvasinkovým houbám, aby se z plic dostaly do mozku. Kryptokokus, který se vyskytuje v holubím trusu, se šíří vzduchem a případný zánět mozkových blan může být smrtelný pro pacienty s oslabenou imunitou.

„Za normální situace si náš imunitní systém s nimi poradí, ale my na to narazili v souvislosti s HIV, kterým se náš ústav úspěšně zabývá, a ta nemoc je spojená se ztrátou imunity. Čili najednou se u lidí, kteří mají HIV, objevují infekce včetně plísňových nebo je začnou napadat houby, které by normálně zdravého člověka neohrozily,“ doplňuje ředitel ústavu biochemik Jan Konvalinka.

prof. Jan Konvalinka, vedoucí vědecké skupiny Proteázy lidských patogenů, ředitel ÚOCHB AV ČR | Foto: Tomáš Belloň | Zdroj: Archiv ÚOCHB

prof. Jan Konvalinka, vedoucí vědecké skupiny Proteázy lidských patogenů, ředitel ÚOCHB AV ČR | Foto: Tomáš Belloň | Zdroj: Archiv ÚOCHB

Na tyto kvasinky a houby se používají antimykotika, u kterých ale podobně jako u antibiotik začíná vznikat určitá rezistence.

„Bohužel imunodeficience neboli problémy s imunitou je dneska stále větší problém zvlášť u lidí, kteří jsou třeba po transplantaci. Bohužel přibývá lidí, kteří mají nějaký problém třeba alergický anebo se ztrátou imunity, takže věci, které jsme dříve řešit nemuseli, dneska čím dál tím více řešit musíme. Čili v tomhle smyslu je to zajímavý cíl terapeutického zásadu, protože těch léků proti houbám je strašně málo,“ říká Konvalinka.

Nová metoda

Čeští vědci teď přišli s úplně novou metodou přípravy molekul, které mohou být potenciálním léčivem. Zjistili, že v tomto případě je ideální cyklický, tedy uzavřený tvar molekuly. Můžeme si ji představit jako v podstatě velkou kouli s různými odbočkami a výstupky, něco jako slunce s paprsky.

Zjednodušené chemické schéma syntézy makrocyklických inhibitorů | Zdroj: Archiv ÚOCHB

„Tam máme přibližně sedmdesát atomů a jsou to atomy uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku. Tím pádem je poměrně hodně možností, jak je určitým způsobem pospojovat dohromady do nějakého tvaru. A je to stejný problém, jako když jdete do obchodu a chcete si koupit pastu na zuby. Najednou máte čtyřicet různých možností a rozhodnout je někdy poměrně obtížné,“ vysvětluje Kryštůfek a dodává, že ideální se ukázal být už zmíněný cyklický tvar.

3:35

Čeští vědci zjistili, jak odstranit antibiotika z odpadních vod. Rozloží je na vodu a oxid uhličitý

Číst článek

Pomocí kobercového náletu vytvořili podobných látek hned tisíc. „Testování formou kobercového náletu je jakýsi básnický obrat, my tomu říkáme technické testování s vysokou propustností.

To je postup, při kterém jsme schopni otestovat spoustu inhibitorů najednou pomocí automatizace. A Ústav organické chemie a biochemie má v tomto směru náskok, a proto jsme byli schopni získat výsledné látky rychleji. Je jich skoro tisíc a pracujeme na rozšíření té knihovny o další řád,“ dodává Robin Kryštůfek.

Jak potvrdilo testování na myších, dvě z těchto látek jsou účinné proti kryptokokóze a mohly by mít formu tablet. Teď se řeší případné další klinické studie. Podle ředitele Jana Konvalinky je ale zásadnější nová metoda syntézy molekul, protože se dá využít i při hledání látek proti jiným nemocem.

„Samozřejmě ty aplikace jsou mnohočetné, může to být diagnostika, může to být terapie. Ale jsme ústav základního výzkumu, tak nás zajímá to chápání přírodních zákonů. Naučili jsme se hledat malé molekuly, důležitá věc je ta strukturní, ty cykly fungují velmi dobře,“ dodává Jan Konvalinka s tím, že je teď používají pro jiné cíle, například pro vývoj účinných látek proti rakovině.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme