Zařízení, které mladý vědec vytvořil, dokáže zlikvidovat 98 procent bakterií ve vodě za pouhé tři minuty. Spojením svých výzkumů vytvořili Tomáš Čermák a Anna Podmonická systém PURA.
První české denáry z 10. století byly podle expertů prakticky z čistého stříbra. Pozdější ražby ale panovníci začaly ředit mědí. Historici předpokládají, že hodnotu denárů si lidé uměli sami ověřit.
Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR objevil na Štědrý večer kometu. Po 24 letech je prvním Čechem, kterému se nález podařil, kometa tak pravděpodobně dostane jeho jméno.
Soubor vzácných daguerrotypií Městského muzea v Polné dostane nový kabát. Téměř 180 let staré obrázky, vytvořené první fotografickou technikou, jsou připevněné do speciálních rámečků.
Kamala Harrisová v průzkumech před volbami prakticky nevedla a když k tomu přičteme pár procent navíc, opět vychází, že průzkumy Trumpa podcenily, říká sociolog Kostelecký.
Zaznělo, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40 stupňů Celsia a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc?
Že si vražda zaslouží tvrdší trest než krádež kola, na tom se drtivá většina lidí shodne. U méně závažných trestných činů to ale tak jasné není a některé, jako třeba krádež, mohou mít řadu podob.
Prestižní cenu European Microscopy Award v pondělí v Kodani převzal profesor Tomáš Čižmár z Akademie věd. Vysloužil si ji svým podílem na zdokonalení přístroje, který umožňuje zkoumání hlubin mozku.
Lesy, které před pěti lety zdevastoval kůrovec, postupně ožívají. Vyplývá to ze zjištění jihočeských vědců, kteří při výzkumu objevili bohatá společenstva rostlin i hmyzu včetně ohrožených druhů.
Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.
„Samozřejmě se chceme poměřovat s těmi vědecky nejvyvinutějšími zeměmi. A tam tedy opravdu nemůžeme konkurovat,“ říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
„Domníváme se, že důvodem je to, že v parcích klíšťata sají zejména na drobných hlodavcích a ptácích, kteří jsou zároveň skvělým zdrojem borelií,“ říká parazitolog Václav Hönig.
Trojice družic bude pomocí přesných laserů měřit takzvané gravitační vlny - a ty vědcům objasní například chování černých děr. Česká součást bude pro jeho funkci klíčová.
Lidské plicní buňky V Holešovičkách pět dnů simuloval mobilní toxický inkubátor. Obsahuje lidské plicní buňky. „Třeba od lidí nemocných, zdravých, různého věku, pohlaví, kuřáků,“ přibližují vědci.
„Tabulka byla více než 3200 let zavalena hromadami kamení, proto je značně deformovaná a při procházení snímků z tomografu bylo vidět možné znaky uvnitř jen částečně.“ vysvětluje Daniel Vavřík.
Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický tým, který chce s jejich pomocí odhalit, jak žili lovci mamutů.
„S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že bez vodíkových vazeb by nevznikl život na Zemi,“ říká vědec Pavel Hobza. Výpočty prováděli na superpočítači a laboratoř pro experiment hledali několik let.
