Za každou hodinu vytrvalostního běhu 12 kostek cukru. Pomůže i lák z okurek, popisuje biochemik
Co se děje při panické atace? Hyperventilující tělo se zbaví oxidu uhličitého a ztrácí kyselost, což vede k zatuhnutí svalů, vysvětluje, mimo jiné, biochemik platformy Zeptej se vědce. „Když si necháte tu paniku proběhnout do extrému, tak dostanete křeč do celého těla. Říká se, že je hrozně silná, nebezpečná a že v extrémních případech může lámat kosti,“ popisuje Aleš Dvořák, také vášnivý běžec. Jak při maratonu vyvážit ztrátu energie a soli?
Možná jste někde na sítích narazili na platformu, která se jmenuje Zeptej se vědce. Součástí jejího konání je i Aleš Dvořák. Teď je tady přede mnou na stole Zeptej se vědce v knižní podobě. Jsem úplně v závěru u otázek, které označujete podtitulem: Neexistují blbé otázky. Někdo tam ve finále říká, že vařil v hrnci dvě velikosti kolínek, ta menší se schovala do těch větších a žádal vědecké vysvětlení. To podle mě blbá otázka je – je na to nějaké vědecké vysvětlení?
Většina otázek se dá vědecky vysvětlit. Já v tom Zeptej se vědce nejsem moc dlouho, funguje to skoro čtyři roky a já jsem tam asi rok. Setkal jsem se za ten rok třeba se dvěma otázkami, kdy na to nesehnali podklady a nedalo se na to odpovědět.
Za panické křeče může vypouštění oxidu uhličitého. Proto v šoku pomůže pytlík, radí biochemik Aleš Dvořák z platformy Zeptej se vědce
Zrovna ta kolínka, to je takové to, že vaříte a napadne vás: jak zjistit, proč to tak je? Dozvíte se, že existuje Zeptej se vědce a že se jich můžete zeptat. Ta odpověď je ale hezká. Ukazuje kapilární síly, tření a jak funguje vzlínání. Já nemůžu říct, že je ta otázka blbá, to bych byl sám proti sobě – ale nakonec se z té otázky vykřeše pěkná odpověď.
V knize mi chybí poměrně zásadní otázka. Osoba, která utrpí nějaký šok, často v amerických filmech uchopí igelitový pytlík a začne dýchat do pytlíku doprovázena výkřikem don’t panic. Jak to funguje?
Když hyperventilujete, tak do sebe dostanete hodně kyslíku, ale zároveň z těla vypustíte hodně oxidu uhličitého. Oxid uhličitý se může v krvi rozpouštět do slabé kyseliny uhličité. To je naprosto přirozená věc, tato kyselina nám udržuje v krvi určité pH.
36:38
Byla krásná a strašně maličká. Držela jsem ji v dlani a loučila se s ní, vzpomíná Eva na porod mrtvé dcery
Číst článek
To znamená, že když vydýcháte hodně oxidu uhličitého, tak se zbavíte té kyseliny a krvi mírně povyroste pH, na což zase reagují různé svaly. Svaly vám začnou zatuhávat, až se dostanete do takových tetanických křečí.
Určitě znáte z nějaké silné fyzické aktivity, že dostanete křeč. Když si necháte paniku proběhnout do extrému, tak tu křeč dostanete do celého těla.
Říká se, že je hrozně silná, nebezpečná a že v extrémních případech může lámat kosti, protože svaly mají obrovskou sílu. Takže se použije pytlík – protože když člověk začne hyperventilovat, vydechuje hodně oxidu uhličitého, a když dýchá do pytlíku, tak ho podrží v sobě.
Dělal jste to někdy?
Ne. Možná jednou se mi to stalo, ale velmi rychle jsem to rozdýchal. Co jsem tak pochopil, je to hodně o psychice.
Maratonská zeď
Co je to maratonská zeď?
Přijdete o cukr a to způsobí, že vám tempo najednou dramaticky klesne. Pořád běžíte, běžíte a najednou zjistíte, že nemůžete, přecházíte do chůze, snažíte se o nějaký běh, ale strašně to bolí. Většinou to přichází v posledních 10 kilometrech maratonu a stává se to běžcům, kteří nedoplňují sacharidy. Cyklisti tomu říkají „hlaďák“.
30:39
Maratonkyně Joglová si po konci kariéry užívá přítomnost. ‚Teď jsou na řadě jiné role,‘ plánuje
Číst článek
Tato maratonská zeď přichází pravidelně na závodech, které jsou rychlé a při kterých se člověk odbývá. Pražský maraton má sice každý dva kilometry občerstvovnu, ale když člověk spěchá, tak si jenom zobne pár rozinek, a to mu nestačí.
Na každou minutu vytrvalostního běhu bychom do sebe měli dostat gram cukru. To znamená, že za hodinu by člověk měl spořádat třeba 12 kostek cukru. A teď kdo to z těch maratonců dělá?
Teď mě napadlo, jestli je to běhání zdravé, když do sebe dostanete tolik sacharidů.
Ono se říká cukr – bílý zabiják. Ale funguje to trochu jinak. Při běhu nepodléháme hormonálním regulacím, které probíhají, když člověk nesportuje, když jenom sedí v kanceláři a dá si dortíček – to je samozřejmě pro tělo velká zátěž, a když to pravidelně opakuje, většinou z toho vzejdou cukrovkáři.
Při běhu to ale funguje krásně. Při fyzickém výkonu ten cukr potřebuje a tělo udělá všechno pro to, aby ho do svalů dostalo. Vy si tím úplně zneutralizujete negativní účinky, které by cukr mohl mít, a naopak z něj profitujete, abyste byla schopná doběhnout.
28:18
Maraton bych si jednou strašně rád zaběhl, přeje si Prskavec. Nyní ale nemůže mít nohy příliš unavené
Číst článek
K čemu mi při běhu poslouží lák z okurek?
V současné době se mluví o tom, že lák z okurek by mohl být dobrá ultramaratonská vzpruha. Zejména proto, že při běhu přicházíme o hodně soli, řádově v jednotkách až desítkách gramů, v závislosti na tom, kolik kilometrů běžíme.
Asi tušíte, že soli by člověk měl jíst asi pět gramů denně, což je množství, které jsme schopni vypotit při půlmaratonu, když je teplý den. Takže běžec si může dovolit trochu víc – tím ale nikoho nenabádám, protože i tak do sebe té soli dostáváme dost nevědomky.
Nicméně lák z okurek v sobě má hodně soli a hodně sodíku, o který v této fázi jde. Obsahuje i hodně organických aniontů, které pomáhají oddálit únavu tím, že na sebe vážou kyselost, která nám v krvi při běhu vzniká.
Získáme více mikrobiomu při cunnilingu, nebo z probiotického nápoje? A vzniká pivní břicho opravdu z alkoholu? Také na to odpovídal Aleš Dvořák. Poslechněte si celý rozhovor.
