Seznamte se, M51-ULS-1b. Američtí astronomové se domnívají, že našli první planetu mimo naši galaxii
Američtí astronomové možná objevili vůbec první planetu mimo naši galaxii. Použili k tomu rentgenový vesmírný teleskop a úplně novou metodu. Objekt zhruba o velikosti Saturnu je od Mléčné dráhy vzdálený desítky milionů světelných let. Jestli je to skutečně planeta, je ale ještě třeba potvrdit.
Vědci v podstatě objevili stín, který by mohl ukazovat na přítomnost nové exoplanety. Takových planet se mimo náš sluneční systém podařilo najít už kolem pěti tisíc. Vždy ale byly jen ve vzdálenosti do 15 tisíc světelných let, takže pořád v galaxii Mléčné dráhy.
Nově objevená exoplaneta, pokud jí skutečně je, je od naší galaxie vzdálená 28 milionů světelných let a nachází se v galaxii M51, neboli tzv. vírové galaxii. Vědci odhadují, že je velká asi jako Saturn. Předběžně ji pojmenovali M51-ULS-1b.
Na hledání mimo galaxii se zaměřil tým z Centra pro astrofyziku v americké Cambridgi pod vedením doktorky Rosanne Di Stefanové. Postupovali ale jinak, než při hledání bližších exoplanet.
🪐Chandra scientists have found the first possible planet candidate outside of our galaxy! Located about 28 million light years from Earth in galaxy M51, it's thousands of times farther away than all the other exoplanets detected in our Milky Way. More: s.si.edu/Exoplanet
17:10 – 25. 10. 2021
Obvykle se existenci nových exoplanet daří odhalovat při takzvaných tranzitech. Když se planeta, procházející po své oběžné dráze, dostane před hvězdu, dočasně ji zastíní. Výsledný pokles jasu je pak vidět teleskopem.
„Třeba americká vesmírná mise Keppler nebo teď Tess funguje ve viditelném oboru spektra, takže v tom, co vidíme očima. Princip funguje pro všechny vlnový délky – pro některé lépe, pro některé hůř,“ vysvětluje pro Radiožurnál Petr Kabát, odborník na exoplanety z Astronomického ústavu v Ondřejově.
Vědci z NASA nalezli exoplanetu, která by se mohla v jistých aspektech podobat naší planetě Zemi
Číst článek
Takové pátrání ve viditelném spektru ale funguje jen do určité vzdálenosti. Astronomové proto tentokrát zvolili novou cestu a pátrali ve spektru rentgenových paprsků. Použili k tomu teleskop Chandra americké vesmírné agentury NASA.
Zaměřili se přitom na takzvané rentgenové dvojhvězdy – objekty tvořené neutronovou hvězdou nebo černou dírou, která nasává plyn z těsně obíhající doprovodné hvězdy. Materiál v blízkosti takové neutronové hvězdy nebo černé díry se přehřívá a září na rentgenových vlnových délkách.
Oblast, která paprsky vyzařuje, je přitom hodně jasná – mnohonásobně jasnější než naše Slunce. Navíc je malá, takže planeta, která by případně procházela kolem, by ji tak mohla výrazně zastínit, což by bylo dobře vidět. A přesně to se taky zřejmě stalo v případě M51-ULS-1b. Tranzit trval přes tři hodiny a záření po tu dobu pokleslo na nulu.
Potvrzení za 70 let
Existenci exoplanety to však nedokazuje. Tým doktorky Di Stefanové pouze oznámil, že je vysoká pravděpodobnost, že rentgenovou dvojhvězdu zastínila právě exoplaneta. Jak uvádí BBC, ze všech možných připadá vědcům toto vysvětlení nejrealističtější.
Teorii podporují i počítačové simulace. Na to, aby byl úkaz třeba jinou hvězdou, trvalo prý zatmění dvojhvězdy příliš dlouho a bylo moc výrazné. Plynový nebo prachový oblak by zase údajně nebyl tak dobře ohraničený.
Tým z Cambridge ale připouští, že je třeba získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila. To ovšem hned tak nebude. Potenciální nová planeta má totiž velkou oběžnou dráhu. Před rentgenovou dvojhvězdu se tak znovu dostane zřejmě až za nějakých 70 let.
