Na Měsíci je 50 kilometrů dlouhá jeskyně. Může být základnou pro astronauty, myslí si experti
Japonská vesmírná agentura (JAXA) odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim ochranu před radiací a chránila by je také před extrémními výkyvy teplot a asteroidy, informovala ve čtvrtek agentura AFP.
Data, která shromáždila japonská lunární sonda SELENE, potvrdila existenci 50 kilometrů dlouhé a 100 metrů široké jeskyně. Vědci Japonské vesmírné agentury jsou přesvědčeni, že dutina vznikla vulkanickou činností na Měsíci zhruba před 3,5 miliardy let.
Výchozí bod pro zkoumání hlubokého vesmíru. Rusko a USA chtějí na oběžné dráze Měsíce vybudovat stanici
Číst článek
Podle JAXA se jedná o takzvaný lávový tunel, tedy podpovrchový útvar vytvořený ztuhlou lávou. Lávový tunel vzniká v případech, kdy u lávového kanálu došlo ke vzniku stropu a následnému vyprázdnění kanálu po ukončení přívodu lávy. Lávové tunely se nacházejí v mnoha sopečných oblastech na Zemi, například na Islandu, na Havaji, na Sicílii či na souostroví Galapágy.
Experti JAXA, společně se svými americkými kolegy, odhalili tunel v oblasti zvané Mariovy hory (Marius Hills) na přivrácené straně Měsíce. Vědci existenci lávového tunelu pod povrchem Měsíce v této oblasti předpokládali, doposud ale neměli hypotézu potvrzenou. "Vnitřek jeskyně jsme neviděli. Doufáme, že další průzkum nám poskytne více podrobností," uvedla JAXA.
Jeskyni Japonci objevili s pomocí radarového systému, který dokáže zkoumat podpovrchové struktury. Sonda původně odhalila otvor široký 50 metrů a stejně hluboký. To podnítilo spekulace o existenci rozsáhlejšího podpovrchového prostoru. Podle prvních zjištění je jeskyně dostatečně pevná a její horniny by mohly obsahovat ložiska ledu a vody.
Ochrana před teplem i chladem
Jeskyně by mohla v budoucnu sloužit jako základna, kterou by astronauti využívali jako přístřešek pro sebe a své vybavení. Byli by tak mimo jiné chráněni před teplotami, které na denní straně stoupají k plus 123 stupňům Celsia a na noční straně klesají k minus 181 stupňům Celsia, v kráterech "věčného stínu" (na pólech), dokonce až k minus 248 stupňům Celsia. Teplota v hloubce jeden metr pod povrchem je naopak konstantní, a sice minus 35 stupňů Celsia.
Astronauti by se díky jeskyni také vyhnuli rizikům, jako je radiace a dopady asteroidů, které znásobuje fakt, že Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru.
Japonsko v červnu oznámilo, že kolem roku 2030 plánuje vyslat na Měsíc svého kosmonauta, pravděpodobně v rámci mezinárodní mise. Čína chce prý své kosmonauty vypravit na Měsíc kolem roku 2036 a založit tam kolonii. Kolonizovat Měsíc hodlá okolo roku 2030 i Rusko.
A také Spojené státy chystají návrat na Měsíc. "Američtí astronauti se vrátí na Měsíc, nejen aby tam po sobě zanechali stopy a vlajky, ale aby vystavěli základny, které potřebujeme pro vyslání Američanů na Mars a dále," řekl tento měsíc americký viceprezident Mike Pence.
