Archeologové objevili v karvinském šikmém kostele pohřebiště
Kvůli těžbě se v Karviné naklání kostel svatého Petra z Alkantary. Je tak šikmý, že při pohledu na jeho strop dostávají lidé závrať. Kostel je dominantou místní části Doly. Název lokality vypovídá o osudu místa - kolem svatostánku už léta nikdo nebydlí, domy jsou dávno srovnané se zemí. Přesto na tamní hřbitov právě teď míří početné rodiny. Vzpomínají nejen na zemřelé, ale i na mrtvé město, o kterém slyšeli od svých předků. Teď mají navíc ještě jedno téma k diskuzím, archeologové našli právě v šikmém kostele dávné pohřebiště.
„O tom ani nevím,“ neskrývá své překvapení nad objevem Jana Chořempová. „Těší mě to, protože jsem odtud, bydlela jsem tu, ale o pohřebišti jsem ještě neslyšela,“ dodává.
Stojíme uprostřed hřbitova, do tváří nám fouká ostrý vítr a kolem nás padá nažloutlé listí. Tmavovlasá žena se snaží udržet svíčky a chryzantémy.
Kromě hrobů tu není v okolí už nic, ale nebylo tomu tak vždy. „Z vyprávění vím, že tu stál kdysi klášter. Všechno to tu kvetlo. Šlo opravdu o překrásné místo,“ zamýšlí se Jana Chořempová.
Dominantou tohoto místa je šikmý kostel. Stojí nakřivo, protože jeho statiku narušila těžba. Při opravách si dělníci všimli nezvykle kypré půdy u schodiště, a proto muže s lopatami vystřídali archeologové s daleko jemnějšími nástroji.
„Trpělivost je nutná, ale po čase se z práce stane spíš rutina, a tak není náročná,“ vysvětluje František Kolář, archeolog Národního památkového ústavu v Ostravě. „Máme tu dvojici zdiv. Zdá se, že se jedná o relikvii nějaké starší stavby,“ dodává.
Později se od faráře Daniela Víchy dozvídám, že kromě základů dřívějšího kostela našli archeologové také dávné pohřebiště. „Překvapení na nás čeká hned, jak vejdeme do kostela,“ upozorňuje. „Přímo u schodů vedla zeď původního kostela. Našly se tu také vykopávky – rakve, kosterní pozůstatky. Pohřbívalo se právě kolem zdi a hřbitov se našel i v kostele,“ nastiňuje.
Tradice města jsou delší než hornictví
Trochu se mi z toho točí hlava, ale ukazuje se, že v tom nemusí být jen výjimečnost místa. Uprostřed šikmého kostela se člověk skutečně cítí jako na lodi. „Máte pravdu,“ souhlasí Daniel Vícha. „Když vejdete do kostela a podíváte se na lustry, které jsou jediné rovně, přestože vypadají, že jsou křivé, tak vás to táhne,“ zmiňuje.
Objev archeologů může k tomuto místu, které skrývá tajemství v hlubinách země, přitáhnout lidi. „Je tu sice mrtvé město, ale naše farnost mrtvá rozhodně není. Lidé, kteří k nám přijíždějí, vzpomínají na známá místa. Tradice města je mnohem delší než ta, kterou si pamatujeme. Je také daleko starší než hornictví, které je s městem svázané,“ domnívá se.
„Spravuje se to, ať to je fajne a pekne zase, do budoucna,“ říká, věren poetice Jarka Nohavici, jeden z řemeslníků, kteří kostel opravují.
Archeologové vše vyfotili a teď objevená tajemství z podzemí šikmého kostela důkladně zkoumají.
