Dom Pérignon šampaňské nevynalezl, jak tvrdí pověst. Ale jeho vývoji notně pomohl
„Pravdě nelze učiniti větší službu, než zbaviti ji věcí falešných.“ Tahle věta anglického matematika Isaaca Newtona platí i pro vynález šampaňského. Dodnes se traduje, že ho vytvořil francouzský mnich Dom Pierre Pérignon 4. srpna 1693. I po 320 letech stojí za to připomenout, že to není pravda.
Dne 4. srpna 1693 se benediktinský mnich Dom Pierre Pérignon, sklepmistr opatství Hautvillers v kraji Champagne, snažil zbavit víno bublinek. Spousta lahví ve sklepě totiž - kvůli bublinkám a silnému tlaku - explodovala. Onoho dne Dom Pérignon, znaven marnou prací, ochutnal, co vyrobil - a vykřikl: „Honem, pojďte sem! Piju hvězdy!“
Takhle prý vypadal zrod šampaňského. Pěkný příběh, copak o to, jenže ne zcela pravdivý, šampaňské se totiž rodilo už od počátku 16. století, jak zdůrazňuje emeritní barman Alexander Mikšovic.
Pověst tvrdí, že šampaňské vynalezl Dom Pérignon, není to ale tak docela pravda
„Víme to dokonce přesně, bylo to od roku 1534, kdy je zaznamenán blanket rurálního šumivého vína, které vznikalo spontánně díky tomu, že v zimě kvasinky přestanou pracovat, ve víně zůstalo něco cukru, na jaře se to rozkvasilo, začalo to bublat, všechny to překvapilo – a takhle to začalo.“
Pérignon a jeho současníci neznali souvislost mezi cukrem, kvašením a tlakem. Právě proto láhve vybuchovaly a často se zničilo až 90 % produkce vína.
„Oni tehdy nevěděli, kolik cukru, aby to nevybuchovalo, tam dát, cpali ho tam spontánně, ono to kvasilo, bouchalo, když měli štěstí, tak ne, a vlastně nikdo nevěděl, proč. Jestli se nepletu, byl to Louis Pasteur, který vztah mezi cukrem, kvašením a tlakem vyjádřil, teprve potom se začalo víno chovat klidněji a přestalo bouchat.“
Bílé víno z modrých bobulí
Běžný konzument šampaňského Pérignonův podíl přeceňuje - i když jisté zásluhy váženému sklepmistrovi hautvillerského opatství nelze upřít.
„Dom Pérignon se podílel na vývoji šampaňského tím, že jednak zjistil, že je ideální kombinovat různá vína do něčeho, čemu říkáme cuvée. A za druhé objevil způsob, jak dělat bílé nebo téměř bílé víno z modrých odrůd vín, což je něco, co do té doby nikdo neznal. No a za třetí použil vynálezy, které se v tehdejší době postupně rodily v Anglii – silnostěnné láhve. A plus si vzpomněl, že láhve se dají zavřít také něčím jiným než konopím namočeným v oleji, a začal používat korek,“ uzavírá emeritní barman, publicista Alexander Mikšovic.
Benediktini z kláštera v Hautvillers svého sklepmistra ctili. V roce 1715 ho pochovali v části hřbitova vyhrazené pro opaty.
