Hlasu Ameriky je přesně 70 let
Ivan Medek a řada dalších Čechů se později vystřídala v české redakci. Pro posluchače v Československu a dalších zemích za železnou oponou byla jiskřičkou naděje a podpory v dobách komunistického režimu.
Hlas Ameriky začal vysílat v době druhé světové války. "Každý den v tuto hodinu vám nabídneme válečné zpravodajství. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu," pronesl v roce 1942 v první relaci do nepřátelského Německa hlasatel William Hale.
Stanice od počátku stavěla svou pověst na objektivním zpravodajství. Kromě němčiny se vysílalo ve francouzštině, italštině a samozřejmě v angličtině.
Stanice Hlas Ameriky přežila i dobu studené války, i když ve Spojených státech měla namále. V padesátých letech stanice neunikla protikomunistickému tažení senátora Josepha McCarthyho. Pracovníci rádia čelili falešným obviněním z prokomunistického zaměření. Několikatýdenní vyšetřování Hlas Ameriky skoro zničilo.
Hlas Ameriky dával naději i Čechoslovákům, a to desítky let. V češtině informoval v rámci tříhodinového vysílání, o zaostávání průmyslu a zemědělství, o upadající ekonomice, o skandálech a vězněných, i o akcích Charty 77. Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň - tato věta v 80. letech zlidověla. Ivan Medek v roce 1977 podepsal Chartu, o rok později emigroval. Nejdříve se ucházel o místo ve Svobodné Evropě, kde pro něj ale práci neměli. A tak zkusil štěstí na stanici Hlas Ameriky, jak potvrdil televizi Webvize.
V české redakci rozhlasové stanice Hlas Ameriky pracoval svého času spisovatel Josef Škvorecký, který recenzoval novinky beletristické a politické literatury vydané v angličtině.
Do Hlasu Ameriky přispívali i třeba Jan Werich a Jiří Voskovec. I když je to už osm let, co stanice přestala vysílat česky, mnozí mají Hlas Ameriky ještě v živé paměti. Hlas Ameriky ale dál podporuje svobodu a demokracii ve 43 jazycích přibližně pro 141 milionů posluchačů týdně.
