Před 70 lety svedli parašutisté v kostele sv. Cyrila a Metoděje svůj poslední hrdinný boj

„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme,“ volali parašutisté z krypty kostela v Resslově ulici v Praze, kde je před 70 lety obklíčili němečtí vojáci. Na stopu Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka a dalších pěti statečných parašutistů přivedla gestapo zrada jejich druha Karla Čurdy. Hrdinný boj parašutistů připomene dnešní pietní vzpomínka, které se v Resslově ulici zúčastní nejvyšší státní činitelé v čele s prezidentem Václavem Klausem.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na rozkaz gestapa museli pražští hasiči zaplavit kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, ve které se skrývali výsadkáři po atentátu na Heydricha

Na rozkaz gestapa museli pražští hasiči zaplavit kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, ve které se skrývali výsadkáři po atentátu na Heydricha | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Adolf Opálka, to jsou jména sedmi parašutistů, kteří 18. června 1942 svedli v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici svůj poslední boj s německými okupanty. V kryptě chrámu se skrývali po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který Kubiš s Gabčíkem spáchali 27. května.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jaroslava Skalického o posledním hrdinném boji československých parašutistů

Po atentátu na Heydricha se parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík skrývali. Jeden z nich požádal o pomoc rodinu Ogounových, u kterých oba bydleli až do osudného 27. května.

„Kubiš se k nám vrátil druhou noc po atentátu. Maminka mu vybírala snad tři hodiny střepy z tváře. U nás potom zůstal Spal v mé posteli a já jsem spal na zemi. Protože byl strašně unavený,“ vzpomínal před lety v Českém rozhlase Luboš Ogoun, známý tanečník a hudebník, kterému bylo v době atentátu 18.

Gestapo se zběsile snažilo atentátníky vypátrat. Nacisté se krutými represemi mstili na českém národu.

Seznamy popravených byly nekonečné. Lidé žili v napětí a strachu, kterému podlehl parašutista Karel Čurda z výsadku Out Distance.

„On se nešťastnou shodou náhod ocitl oddělen od parašutistů. Po atentátu se s nimi nestihl spojit a skrýval se v domě své matky v jižních Čechách. Dozvěděl se o popravě rodičů parašutisty Oldřicha Pechala, kterého osobně velice dobře znal. Měl strach, že by byla popravena i jeho matka a sestra. To byl ten hlavní hybatel, proč se gestapu přihlásil,“ vysvětluje Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu.

Čurda udal 16. května gestapu jména českých vlastenců, kteří parašutistům pomáhali, mezi nimi rodinu Moravcových a Zelenkových.

Identifikace mrtvých výsadkářů po těžké bitvě v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

„O tom, kde se ukrývají, se s největší pravděpodobností gestapo dozvědělo při výsleších Vlastimila Moravce, syna paní Moravcové, která patřila k nejlepším a nejspolehlivějším spolupracovníkům parašutistů. Při zatýkání spáchala sebevraždu. Právě Vlastimil Moravec byl jedním z lidí, kteří parašutisty zásobovali. A zřejmě z něj gestapo po bestiálním mučení dostalo informaci, kde se parašutisté ukrývají,“ pokračuje Stehlík.

18. června Němci kostel obklíčili. Parašutisté odolávali několik hodin.

„Ty podmínky tady byly velmi surové. Je s obdivem, že to tady ti lidé vydrželi a že ještě měli tolik síly, že po zradě, která se stala, bojovali a vyšli z tohoto boje vítězně, i když položili své životy,“ uvádí Jaroslav Šuvarský, představený a duchovní správce katedrály sv. Cyrila a Metoděje.

Jaroslav Skalický, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme